DJ Lucca & Michal Dvořák: Svatbu před porodem už nestihneme

DJ Lucca & Michal Dvořák: Svatbu před porodem už nestihneme

„To, že jsem těhotná, jsem Michalovi napsala v textovce a on se hodinu neozval.“

//

Kéž by byly všechny rozhovory tak příjemné jako povídání s hudebníkem Michalem Dvořákem (44) a Lucií Kvasnicovou (32) alias DJ Luccou. Z obou vyzařovala radost a sršela energie. Aby taky ne, když se jim za měsíc narodí miminko.

Lucko, ještě to nejsou ani dva roky, co spolu chodíte, a už čekáte potomka. Plánovali jste to?

Lucca: Domluvili jsme se, že vysadím antikoncepci, a výsledek na sebe nenechal dlouho čekat.

Michal: Během měsíce a půl se zadařilo (smích).

Tebe všichni vnímají jako brněnskou dýdžejku. Přestěhovala ses kvůli příteli do Prahy?
Lucca: Měla jsem v Praze už dlouho byt. Ten jsem pronajala a stěhujeme se do nového domečku na okraji Prahy.

Není to najednou příliš mnoho změn na to, že jsi v osmém měsíci?
Lucca: Máš pravdu, že je to docela síla. Chtěli bychom ale miminko přivést do vhodného prostředí. Stěhujeme se do domku se zahrádkou, což bude ideální.

Michal: Já opouštím krásný podkrovní byt na pražských Vinohradech. Je to super místo, ale bohužel čtvrté patro bez výtahu, což je pro rodinu s dítětem nevyhovující.

A ten staromládenecký byt si pro jistotu ponecháš, abys měl kam utíkat?
Michal: Ne, ten pronajmeme. Pokud bych chtěl utíkat, tak nepotřebuju vlastní byt. Nový dům je dostatečně velký na to, abych si v něm našel svoje soukromí (smích).

Lucie, jak jsi Michalovi oznámila tu radostnou novinu, že budete brzy tři?
Lucca: To si pamatuju přesně. Když mi můj gynekolog oznámil, že jsem těhotná, okamžitě jsem to volala Michalovi.

Nezasloužila si tak významná zpráva romantičtější způsob?
Lucca: Po pravdě jsem to napsala textovkou a nedočkala se žádné reakce. Když se čekání protáhlo na hodinu, tak jsem to nevydržela a zavolala jsem Michalovi ­rovnou. On ale zrovna pracoval ve studiu a byl celý zmatený, když jsem to na něj znovu vybalila.

Michal: Když pracuju, tak telefon většinou neřeším, ztlumím ho a hodím někam do kouta. Rozhodně to není tak, že bych se téhle informace zalekl, právě naopak. Jen jsem zrovna v tu chvíli nebyl na příjmu.

Jaká tedy byla tvá reakce, když jsi zjistil, že budeš otcem?
Michal: Skákal jsem tři metry vysoko. Měl jsem obrovskou radost. A okamžitě zrušil veškeré koncerty s Vivaldiannem čtrnáct dní před termínem porodu a měsíc po něm.

Jak jste oslavili tu šťastnou novinku?
Lucca: Odjeli jsme na Ibizu, kde to mám moc ráda, kde mám plno přátel a každý rok tam hraju. Nakonec jsem si ještě zahrála s kamarádem Carlem Coxem (jeden z nejlepších dýdžejů planety, pozn. red.), který mě tam pozval na svoji rezidentní noc v jednom z největších klubů na světě, Space.

Michal: Potom jsme ještě absolvovali cestu do Afriky na Zanzibar. Za normálních okolností bych těhotnou přítelkyni netáhl takovou dálku, samotný let totiž trval přes dvacet hodin, ale dovolenou jsme si zabookovali a zaplatili dávno předtím, než jsme se dozvěděli, že čekáme dítě. Kdybychom to věděli, tak bychom takovou lokalitu nevolili.

Lucca: Radila jsem se s doktorem, jestli je to vhodné. Absolvovala jsem velmi podrobná vyšetření, na základě kterých mě ubezpečili, že jsem zdravá a neměl by to být problém. Měli jsme si jen zjistit, jestli je v místě nějaká klinika, kde bych případně vyhledala lékařskou pomoc.

Michal: Na nemocnici jsme se hned po příletu jeli podívat, a když jsme ji viděli, tak jsme se docela lekli.

Měli jste obavy, že se na dovolené dostaví komplikace?
Lucca: Pochopitelně jsem měla obavy o zdraví dítěte i své zdraví. Kdybych začala nedejbože například krvácet, tak bych v podobných podmínkách mohla klidně umřít. Na takové věci ani nechci pomyslet.

Michal: Civilizace byla od místa našeho pobytu vzdálená dvě hodiny cesty. Když jsme si představili, jak bychom řešili případný problém, tak nám bylo docela úzko.

Do kolikátého měsíce jsi hrála, Lucie?
Lucca: Do čtvrtého měsíce. Bylo to prakticky do té doby, než to na mně začalo být vidět.

Nebylo to nebezpečné? Na parties, kde obvykle hraješ, bývá přemíra decibelů...
Lucca: Můj ošetřující lékař souhlasil s tím, že můžu hrát dvě hodiny týdně, a to jsem dodržovala. Hlasitá hudba prý dítěti nijak neškodí.

Máš pocit, Michale, že jsi víc tvůrčí, když teď čekáte miminko? Ovlivnilo tě to nějak v umělecké rovině?
Lucca: Ale on není těhotný, těhotná jsem já (smích)!

Michal: Ale daří se mi tloustnout s tebou. Uvědomuju si, jaká příjemná změna se mi v životě děje. Je to hezký stav a s tím se pojí i dobrá nálada. Ale na hudební tvorbu nemá nějaký zásadní inspirující vliv. Nestává se mi, že bych si od rána do večera říkal, jak je to prima, že se mi daří, a tím pádem skládal jednu pecku za drunou. Dobrá muzika se musí ve studiu „odsedět“ (smích). Nic nepřichází samo. A navíc pokračování Vivaldianna je opravdu časově velmi náročná věc.

Nechali jste si prozradit lékaři, že čekáte chlapečka. Slyšel jsem, že jste mu už dali „pracovní název“ Antonín Dvořák. Koho to napadlo?
Michal: Tahle myšlenka se zrodila v hlavě Jardy Svěceného, se kterým tvoříme Vivaldianno. Ten řekl, že když to bude kluk, musí se jmenovat po skladateli Antonínu Dvořákovi (smích). Pochopitelně to nemyslíme úplně vážně. Ještě když jsem byl členem Lucie, tak se mě asi potisící ptali, proč se tak jmenujeme. Jelikož razím pravidlo na hloupou otázku hloupá odpověď, vymyslel jsem, že je to po Lucii Zedníčkové. Když se mě pak zeptali, jestli jsem potomek Antonína Dvořáka, tak jsem samozřejmě přitakal, že ano, přestože tomu tak není.

Jaké jste tedy potomkovi vybrali jméno?
Lucca: To je těžká otázka. Zatím jsme se nerozhodli.
Michal: Je to boj. Naši přátelé mají za úkol nám pomáhat s výběrem a zatím od nich padla snad všechna jména, co jsou v kalendáři.

Je nějaké jméno v užším výběru?
Lucca: Ano, je. Horkým adeptem je Michal.

Michal: Rozhodně nechceme nic exotického. K příjmení Dvořák se hodí české jméno.

Křestní jméno jsme tedy probrali, jaké ponese příjmení?
Michal: Bude se jmenovat Dvořák?
Lucca: To se mě ptáš? Asi ano.

Kdo má větší rozhodovací pravomoci?
Lucca: Většinou se dohodneme. Italský vztah nemáme.

Michal: Když nedospějeme ke konsenzu, tak lítají facky (smích).

Přijde po dítěti svatba? Ty by ses, Michale, ženil přece už počtvrté!
Michal: Je to tak. Já na samotné svatbě nevidím nic složitého, jen to člověka stojí hodně peněz. Moji přátelé říkají: „Dvořákovy svatby? Chodit, chodit! ­Dobrý večírky“ (smích). Byl jsem na galavečeru České miss, kde Lucka hrála, byl tam i Jean-Claude Van Damme, který
se ženil už pětkrát, tak mám ještě co dohánět.

Lucko, není ti líto, že tvé dítě nebude mít rodiče se stejným příjmením?
Lucca: To je dobrá otázka. Já ale přece nebudu nikoho žádat o ruku, to má dělat chlap.

Michal: Pamatuju si, že Lucka říkala, že se vdávat nechce.

Lucca: Protože moje rozvedená sestra (známá tanečnice Qaša, spolupracovala na projektech Superstar či Let’s Dance, pozn. red.) mi říkala chytrou myšlenku, že manželství je prvním krokem k rozvodu. Nemůžu říct, že bych si úporně přála vidět se v bílých šatech. Děsí mě představa, že bychom šli na úřad, konala by se hostina, pronášely se proslovy. Z toho se mi dělá špatně. Svoji svatbu jsem si jako teenagerka představovala někde v kostele v Itálii, na Sicílii, potom západ slunce, horká letní vášnivá noc v nějakém stylovém hotelu...

Takže svatbu kategoricky odmítáte?
Lucca: Kdyby přede mnou klekl, tak bych neřekla ne.

Michal: Už kvůli dětem manželství dostává smysl. Z ekonomických důvodů je to lepší. Kdyby se cokoli jednomu z rodičů stalo, tak rodina bude finančně zabezpečená.

Kdy začneš zase hrát, Lucko?
Lucca: Chtěla bych začít hrát půl roku po porodu. Moje německá agentura mi domluvila hraní na Mayday v Polsku a v novém klubu v Německu už tři měsíce po porodu, ale to jsem nakonec přehodnotila jako příliš brzo.

Jak to bude technicky probíhat? Hlučné, divoké party, kde většinou hraješ, přece jen nejsou ideálním místem pro malé děti...
Většinou hraju v zahraničí, což znamená, že odlétám jeden den a vracím se hned druhý den ráno nebo odpoledne. To není tak dlouho, aby dítě nemohlo zůstat doma s tátou v Praze.

Uvažovali jste o společném projektu?
Michal: Zkusili jsme z plezíru s Luckou udělat jeden track, který jsme nazvali Japan Sugar Boogie. V animačním uměleckém studiu Eallin-Japan v Tokiu na něj dokonce vytvářejí klip.

Lucca: Napadlo nás udělat něco exotického, a tak jsme použili samply z Asie. Chtěla jsem k tomu videoklip a nejlepší nabídka přišla z Japonska.

Můžou to vaši fanoušci někde slyšet?
Michal: Jak to bude hotové, tak to nasadíme na všechny dostupné weby a hudební pořady v televizích.

Bylo by hezké, kdybyste časem se svým dítětem utvořili vlastní hudební formaci.
Michal: Už jsem našemu kloučkovi vytvořil pseudonym DJ Mischiwa (smích).

Lucca: Raději bych naše dítě vedla ke sportu (smích).