Výprask u řeky...

Výprask u řeky...

Jmenuji se Honza, je mi 19 let a erotický spanking mě láká již několik let. Budu vám vyprávět o nedávných událostech vedoucích k tomu, jak sem poprvé dostal výprask. Se svou kamarádkou Radkou se znám už něco málo přes rok a půl, často si píšeme přes internet či mobil a občas se i sejdem, například když se chceme projít. Radce je 18 let, vyšší postavy, delší černé vlasy a je opravdu hezká, alespoň podle mého názoru. Všechno začalo nevině, když sme se s Radkou domluvili že si někam vyrazíme na kole. Sešli sme se na jednom místě u takové zídky, tak jako obvykle. Rozhodli sme se že tentokrát pojedeme k nedaleké řece. Slovo dalo slovo, šlápli sme do pedálu a za chvíli sme byli u cíle. Řeka byla klidná a dost studená, což mi ani nevadilo, protože díky tomu u ní nebyli žádní lidé. Seděli sme s Radkou u řeky a povídali si. Měl sem hravou náladu a tak sem na Radku občas cákl trochu vody, ta mi to pochopitelně vrátila. Čas ubíhal celkem rychle a my se různě bavili. Pak sem ze země vzal tenký ohebný proutek, dělal sním kruhy ve vodě a sem tam sním do vody švihl tak že vystříkla voda. Neodolal sem a tímhle způsobem sem pocákal Radku, ta se zvedla a taky si došla pro prut, byl tak metr dlouhý, rovný, prostě ideální spankingový nástroj, navíc ho Radka nesla jako nějaká přísná učitelka, poklemávala si sním do dlaně a lehce se na mě mračila. Nešlo o žádné sexistické gesto, udělala to jen tak, z legrace, ale přesto mě při pohledu na ni napadaly nejrůznější věci Sedla si zpátky ke mě a za pomoci prutu mě postříkala stejným způsobem jako já ji. V téhle "hře" sme chvíli pokračovali, dokud se můj tenký proutek nezlomil. Celkem mě to bavilo a navíc se mi líbilo koukat na Radku s prutem v ruce a tak sem si zašel pro nový, větší prut, stejný jako měla Radka. Došel sem kní a píchnul ji tím pod žebra. Radka se prohla a švihla mě do nohy, z lehka, nebolelo to a já ji píchl znova. Za to mě radka švlihla zvonu, tentokrát silněji a já ji to vrátil. Za chvíli sme se už tak nějak "šermovali" pruty, já schytal pár pořádných ran přes ruce a musím se přiznat že úplně nepříjmené mi to nebylo "ježiš, já budu pruhovaný jak zebra" řekl sem, "no hlavně to nikomu neukazuj, bůhví co by si pomysleli" zasmála se Radka. "No co, když tak řeknu že sem si zaplatil hodinku u jedné dominy", "no to by ses nesměl bránit, aby to bylo jako hodinka u dominy", po těhle slovech sem odhodil svůj prut a řekl sem "dobře, tak já se nebudu bránit", řekl sem to takovým tím žertovným tónem a čekal sem co bude. Doufal sem že mě Radka párkrát švihne takhle neozbrojeného, což by se mi celkem líbilo K mému potěšení mě radka švihla přes záda, lehce to štíplo, já se trochu prohnul a vystrčil zadek, Radka mě samozřejmě švihla po něm. V téhle pozici sem ještě nějakou dobu zůstal, čekal sem že mě švihne ještě tak 2x a nechá toho, ale radka mě k mému překvapení švihla asi 10x. "Ještě ti to nestačí?" zeptala se, "ani ne, přes kalhoty to stejně skoro nebolí", "tak si je sundej". Ta představa se mi samozřejmě líbila, ale řekl "to asi né, co když tu někdo příjde a navíc bych si připadal hodně trapně", "ale prosímtě, kdo by tu chodil.. anebo poď tady za ten kopec, tam není vidět".. Ukázala na takový kopeček. Já samozřejmě šel, celá tahle situace mě začínala vzrušovat. Za kopcem byl takový řídký lesík a v něm celkem příhodné místo, pár pařezů, zbylých po pokácených stromech, a kolem stromy. Dobře skryté místečko. Došli sme tam a já nevěděl co dělat, jen tak si sundat kalhoty mi přišlo docela divné a tak sem nedělal nic, dokud mě Radka nevyzvala "tak sundej ty kalhoty". Rozepl sem si pásek a stáhl kalhoty pod zadek, nechal sem si samozřejmě trenky. Radka na nic nečekala a švihla mě přes zadek. Ze začátku lehce, pak přidávala na síle. Myslím že si nebyla jistá jak moc to bolí a tak zkoušela co vydržím. Asi 6 rána bez kalhot už pěkně zabolela. Pak dopadla další rána, a další. Cítil sem že to pořádné pálí a taky bylo jasné že mi v trenkách něco tvrdne Za chvíli sem dostal další ránu. Zůstal sem tak a držel, zatímco mě radka vyplácela prutem. Zhruba po 10-15 ranách se zeptala jestli už mám dost. Zadek mě docela bolel, ale dost sem rozhodně ještě neměl, tak sem řekl "no celkem se to dá vydržet", "tak se ohni tady přes ten pařez" řekla Radka a ukázala na pařez kousek odemě. Kmému velkému údivu sem to bez řečí udělal a lehnul si na něj, s vyhlídkou další příjemných ran. Radka ke mě přistoupila a stáhla mi trenky, což mě už docela zaskočilo. Cítil sem se docela trapně, ale zároveň to byl neuvěřitelně vzrušující pocit. Ležel sem tam ohnutý přes pařez, s holým, bolavým, vystrčeným zadkem a vedle mě stála Radka s prutem v ruce, připravedná pokračovat. O něčem takovém sem vždycky snil ve svých erotických snech. Neužíval sem si téhle chvíle ale moc dlouho, protože už na můj zadek dopadla první rána. Na holou to štípalo už opravdu hodně, za chvíli dopadla druhá rána, pak třetí.. Myslím že radka si to taky docela užívala. Po pár ranách sem na tom byl už ale hůř. Zadek už šíleně pálil, mě se do očí pomalu draly slzy, které sem se pokoušel zadržet a jelikož se mi penis lehce třel o pařez tak sem měl dost práce stím abych se neudělal, což sem opravdu nechtěl, protože pak bych se opravdu styděl. Radka nepřestávala a v pomalém tempu mě dál vyplácela, šíleně to bolelo a já měl obrovskou chuť zařvat ať toho už nechá, že už mám dost, ale zároveň mi běželo hlavou že něco takového už třeba nikdy nezažiju a tak sem byl prostě dál zticha a přijímal rány. Po pár dalších ranách se už ale začal pochybovat že to vydržím a musím to zastavit.. naštěstí Radka přestala sama od sebe. "Mám ještě pokračovat?" zeptala se Radka s úsměvem. Chvíli sem to rozdýchaval a pak sem ze sebe vydal jen "už ne, mám dost". "Tak vstávej". Postavil sem se a začal se oblékat, můj penis trvdě stál v pozoru a Radka si toho skoro určitě všimla, ale příliš sem to po tomhle zážitku neřešil. "Teda nevěděla sem že jsi takový masochista" zasmála se Radka, "No to já taky ne" odpověděl sem (samozřejmě sem to věděl, ale připadalo mi hloupé to takhle přiznat "Ale řekl bych že tobě se to taky docela líbilo", "líbilo", odpověděla Radka, což mě docela potěšilo. Vrátili sme se zpátky k řece, kde sme spolu strávili asi ještě půl hodiny. Já už celou dobu stál, nějak sem mi nechtělo sedět.. Zadek mě bolel ještě celý den, to už bohužel tak příjemné nebylo, ale všechno má svou cenu.. Stopy po výprasku mi vydrželi asi 4 dny, ale tenhle zážitek už pravděpodobně z hlavy nedostanu.. a ani nechci.. S Radkou si ještě někdy ven určitě vyrazím a kdoví, jak to dopadne tentokrát.