Zpověd muže který si odpíral lásku

Zpověd muže který si odpíral lásku .

Je toto vůbec možné , aby si člověk řekl " Už nechci milovat ..."  ? ? ?

Co se stane  a nastane když zjistí dotyčný že zase začíná mít rád ............ cítí k ženě náklonost, chce s ní být, možná i žít, přesto vše co v sobě dusil a potlačoval ,znova miluje !

Poznala jsem Ondřeje a naše denní hovory které trvaly i dlouhé hodiny mě donutily k zamyšlení nad jeho myšlením.

Ondřej je muž kolem 30 let velice vyrovnaný s životem , vlastními názory a velmi inteligentní .

Když jsme se poznali vůbec by mě nenapadlo že Ondřej má taky své trapení a minulost na kterou nerad vzpomíná, jenže není se čemu divit, každý na svých bedrech nese životní příběh a každého něco trápí, zajisté nežijem v dokonalém světě.

Ondřej vždy vystupoval seriozně a nedal na sobě nic znát, avšak jednou při sklence vína mi začal vyprávět jak ho trápí vše co se stalo , co bylo, co nezmění a na co se nedá zapomenout.

Naslouchala jsem , vyposlechla celý jeho smutný příběh a pochopila proč je tak obezřetný a nikoho si moc nepustí k tělu.

K životu patří láska , stejně jako radost, štěstí z kterého muže ale taky nemusí vzniknout nenávist, bolest, smutek a trápení ,které ač člověk chce či nikoliv vždy jej ovlivní a zasáhne.

Ondřeje před časem opustila žena kterou velmi miloval , už v době kdy spolu byli měl podezření že je mu nevěrná ,a přesto si říkal to není možné, má vše co jí chybí , nechtěl vědět a přesto chtěl jednoho dne se vrátil domu a jeho přítelkyně byla v šoku : Co tady děláš ? její reakce ho zarazila " Co by bydlím tady ...."

POHLEDY Z KTERÝCH NECHÁPAL CO SE DĚJE HO DONUTILY VRHNOUT SE NA MOBIL KTERÝ LEŽEL NA POSTELI a ona jej hypnotizovala a stála ve střehu jen aby po něm nešáhl, Ondřej skočil na postel a vzal mobil do ruky , ona začala zmatkovat a drásat se po něm, semlela se bitka , čím víc ho chtěla zpět, tím větší usílí Ondřej vynaložil aby ho nedostala.

............... VIDĚL ZPRÁVY z kterých zrovna nejásal a šel se opít , když se vracel domů , všude byla tma ona nikde, jelikož neměl klíče vylezl po hromosvodu a rozbil okno , v bytě nebyla ..........

Nepomohlo ani přestěhování do jiného města , všude se situace opakovala , všechno bylo vždycky špatně.Ondřej se snažil koupil dovolenou odjeli do zahraníčí, a ona mu oznámila " Chci domůů "

Ať dělal co dělal , všechno bylo zbytečný

" Proč ti to vykládám !!!!!!!! " neštastný vyřkl ke mě , utěšovat člověka kterého stále trápí vzpomínky a minulost je obtížné teměř nemožné.

Chápala a rozuměla jsem mu , a začla mu vyprávět příběh svůj , pochopil že neštěstí nechodí po horách ale po lidech, a každý nesem něco ........

S Ondřejem jsme si pravidelně volali a byli stále v kontaktu , často mě utvrzoval v tom že zůstane celý život sám , že už žadnou nechce ani mít nebude, nestojí o to apod.

Sám sebe utvrzoval v tom že láska je jen pouhé slovo, a milovat je špatné .

Jednou jsem mu řekla " To chce čas příteli, uvidíš však ona se jednou nějaká najde, znova se zamiluješ , ač chceš či nechceš ono se to stane, protože láska je silná  přichází sama a nebude se tě ptát zda chceš či nechceš prostě to ucítíš ...

" Jasně Lucco ... " s ironií v hlase konstatoval, jakoby mi nevěřil .

Uteklo pár týdnu a on ačkoliv odmítal , poznal ženu kterou začal mít rád, s kterou trávil čím dál víc času, odsunoval práci jen aby mohl být s ní , a já už tenkrát věděla a říkala si : Už je to tady.

Když jsme na toto nahodili téma řekl " Nechápu to , já nechci a přesto chci ...........

Den za dnem se jeho city k ní prohlubovaly , a on ačkoliv nepřízná miluje , nechápe ale miluje .

Hezké, ale bude to mít budoucnost ? Zatvrzele si stále tvrdí " Já nesmím " Přesto by chtěl , sní a představuje si jak by se s ní pomiloval , při sklence vína jí poví miluji tě !

Když vystřízliví poví omlouvám se, už se to nestane, byl jsem mimo.Byl či nebyl , moc by chtěl ale nedokáže si to připustit, ze strachu že by to nevyšlo, opět by ho zklamala.

Velice chápu pocity Ondřeje i jeho přístup , a hrozně moc mu přeji aby byl v životě štastný, pocítíl štěstí bez zklamaní, každá cesta je trnitá, každá láska bolí ale žít s pocitem já nesmím , muže nabrat jiný směr a nikdy člověk štasten nebude ,a až s léty pochopí že čas už nevratí.

Muj drahý kamaráde srdíčko pro tebe , a mít někoho rád není hřích ani zločin, je to cit který obětuješ nebo necháš být , každý svého štěstím strůjce, a jaké si to uděláš takové to máš . Lucca