Byla noc, černá a prosněžená a Monika nemohla spát.

Byla noc, černá a prosněžená a Monika nemohla spát.

Rozhodla se připojit do internetu a pobavit se se svým virtuálním přítelem z daleké ciziny. Dobře věděla, že u nich v Austrálii je právě čas posnídat a nedělala si zbytečné starosti s tím, že by snad svého milence mohla probudit ze sladkého spánku. Vždycky toužila podívat se do té vzdálené země, kde její ctitel žil. “ Austrálie musí být přece nejkrásnější místo na světě“říkala si Monika a chtěla ho poznat stejně, jako Filipa.
Na první výzvu se Filip okamžitě ozval. Dlouho si spolu povídali o všem možném. Filip Monice líčil Austrálii v těch nejrozmanitějších barvách a ona jen litovala, že nemá dost peněz na to, aby se za ním mohla podívat. Filip jako by vycítil její boj s myšlenkami a absolutně Moniku odzbrojil větou: “ Pošlu Ti letenku a přijeď za mnou.“ Zalapala po dechu a zeptala se jestli to myslí vážně. Když to Filip potvrdil, krve by se v Monice samým vzrušením nedořezal. Slovo dalo slovo a několik příštích dní, netrpělivě vyhlížela doručovatele pošty. Konečně dorazila spěšná zásilka a Monika konečně uvěřila, že její sen se brzy změní ve skutečnou realitu.
Doklady si během příštích hodin zařídila, zabalila několik věcí do zavazadla a rozrušená nedočkavá spěchala v onen den na letiště. Vlastně až v letištní hale si uvědomila, že vlastně ani neví kam jsou letenky směrovány a tak kvapně četla místa mezipřistání a přistání: “ Vienna-Kuala Lumpur-Sydney.“ Znělo to báječně i když se obávala, že celou tu cestu bude odkázaná sama na sebe, ale vědomí toho, jak v Sydney bude čekat její platonický milenec, jí do jisté míry uklidňovalo. Monika celou dobu letu nedokázala usnout. Hlavou se jí honily myšlenky, jaké to asi bude. I přes to jí bylo příjemně, vždyť Filip jí zaplatil první třídu a letušky se o ní staraly vskutku mistrovsky.
Asi dvě hodiny před přistáním Monika zašla do koupelny, aby se připravila a převlékla. Letěla ze zimy do parného léta a tak ze zavazadla vyndala oblečení , odpovídající nynějšímu počasí v Austrálii. Průsvitnou halenku, černou minisukni a černý podvazkový pás s punčochy stejné barvy na sebe pomalu oblékala a myslela při tom na Filipa, o němž věděla, že takové oblečení přímo zbožňuje. Letmým dotekem zavadila o svou mušličku a zjistila, že vzrušení z přistání je tak dokonalé, že jí má vlhkou, jako při milostné předehře. Sama se nad tím pousmála a pokračovala s roztřesenýma rukama ve vylepšování svého vzhledu.
„Snad nebude zklamaný.“ Hlesla potichu a odebrala se zpět na své sedadlo. Jak dosedla, ozvalo se oznámení, že za chvíli budou přistávat v Sydney. Monika pocítila ještě větší vzrušení ve svém hořícím rozkroku a ponořila se do denního snění. Již se viděla v jeho náručí, jak jí objímá a vášnivě jí políbí na uvítanou. Ze snění jí vyrušila letuška: “ Slečno už jsme dávno přistály, všichni jsou na cestě k letištní hale.“ Monika vyskočila jako když do ní střelí a spěchala ke dveřím. V hale absolvovala nudné formality a zamířila k východu. Okamžitě ho poznala, ale pro jistotu si nenápadně prohlédla fotku, kterou jí Filip poslal. “ Jasně, to musí být on.“ V ruce držel obrovskou směs květin a oba se k sobě rozeběhli. Prodírali se mezi ostatními cestujícími a chvilku to trvalo než se střetli. Padli si do náruče a polibek nebral konce. V zápětí pochopili že se na ně celé letiště dívá a provrtává je pohledy. Filip popadl zavazadla a kráčeli společně do jeho auta. Celou cestu až do Filipova domu si vesele povídali a Filip jak jen to šlo, hladil Moniku na stehně. Ta se musela držet, aby nedala najevo své vzrušení.
Dům byl opravdu překrásný. Filip rozsvítil, protože se začalo smrákat a Moniku ohromila ta spousta světel různých tvarů a dokonce i barev. V každé místnosti žhnulo světlo podle barvy zdí. Pro Moniku to byl svět, jenž nikdy nespatřila. “ No ještě že nechtěl přijet ke mně do jednopokojového bytečku.“ Pomyslela si v duchu, ale hned tu myšlenku zaplašila. Filip z lednice vyndal předem připravené jídlo a servíroval ho na stůl. Ještě víno a mohli se dát do té oku lahodící nádhery. Zábava byla veselá, tak dobře si rozuměli, že se tomu nechtělo ani věřit. Když nastal čas uložit se ke spánku, Monika požádala Filipa, aby jí ukázal koupelnu a pokoj. “ Máš tu vše co potřebuješ,“ oznámil Filip a Monika slíbila, že ještě před spaním mu přijde dát dobrou noc dolů do haly.
Filip byl v hale jako na trní a nakonec nevydržel a zavítal do koupelny. Spatřil Moniku jak jí voda stéká po jejím hladkém štíhlém těle, vlasy splývají na záda a na tenkém proužku chloupků v jejím klíně voda tvoří kapičky, jenž připomínají malé perly z moře. Ani nedýchal, aby jí snad nevyrušil a pozoroval, jak se hladí mýdlovou pěnou po celém jejím já. Sám ucítil jakýsi tlak v kalhotách a vzrušení se stupňovalo. Přistoupil blíž a pohladil ji ze zadu po tváři. Monika jako by tušila, ihned se otočila a obdarovala ho něžným, ale dlouho trvajícím polibkem. „Filipe, je to moc brzo,“ zašeptala mu do ucha, ale on beze smyslů s větší vášnivostí, jako by jí ani neslyšel, pokračovat svým jazykem v laskání jejích bradavek. Ty byly okamžitě tuhé a vystupovaly do výšky. Dlaní zajel do jejího klína a ucítil tu náramnou vlhkost, kterou tak miloval. Monika nechápala co se to s ní děje a sladce se poddávala jeho dotykům. Spěšně docílila vysvobození Filipova pyje z kalhot a jeho velikost jí vzala dech. Voda jim stékala po kůži a zdálo se že přestala šumět, aby je snad nerušila. Filip měl dojem, že celý svět se točí, to když Monika obemkla svými plnými rty jeho žalud a počala ho sát. Dělala to tak dokonale, že musel trochu couvnout, aby okamžitě nepodlehl . Chtěl co nejdéle vychutnávat tu ženskou krásu, jenž měl na dosah. Šikovným jazýčkem rejdil v Moničině lasturce a ona jen divoce vzdychala blahem. Věděla že orgasmus se co nevidět dostaví a tak se otočila zády k němu. Filipovy se nabídl pohled na její heboučký zadeček a jeho penis ihned věděl kam má zamířit. Pomalu, ale s jistotou správnosti zasouval svůj úd do rozžhaveného tunelu, ve kterém chtěl být pohlcen. Slastí Filip zasténal a Monika jako by už byla někde jinde, divoce narážela na tu ztopořenou krásu o které věděla, že jí dostane tam, odkud se nikdy nechce dobrovolně vrátit. Cítila lechtivý pocit ve svém břiše. Vyvrcholení se nezadržitelně blížilo a ona už křičela rozkoší. V hlavě jí to vřelo a pod očními víčky se jí tvořila zlatá a stříbrná kola. Filip nezůstával po zadu. I on se zmítal v křeči lásky a na poslední chvíli stačil svůj obrovský penis vysunout z té planoucí dírky. Celé jeho tělo se zachvělo a on doslova zakřičel. Monice se na záda vyřítil gejzír teplého semene ředěný sprchovou vodou, a to umocnilo mohutnost jejího orgasmu. Otočili se k sobě zády a dlouho se těšili z dokonalého milování. Z Moniky pomalu vyprchával orgasmus a vzrušení, ale i přes to se celá třásla.
„Takovou krásnou dobrou noc mi dlouho nikdo nedal.“ Zašeptal Filip a byl šťastný a ospalý, ale ospalost rychle zaplašil neutuchající chtíč po Monice.
Vzal do ruky obrovský ručník a začal Moniku osušovat. Ona mu pomohla a zabalila si své krásné vlasy do druhého ručníku jako do turbanu. Doteky ručníku na její hebké pokožce a pocit Filipových rukou Moniku silně vzrušovaly a jak mohla Monika vidět na Filipově mužství, ani jeho to nenechávalo chladným. I přes touhu po milování se Filip zachoval, jako gentleman:“Pojď, musíš jít spát, jinak budeš mít ráno problémy s časovým posunem.“ Přestože Monika necítila únavu, následovala Filipa, který ji něžně pomalu vedl za ruku do pokoje který jí tak důkladně připravil. „A pusa na dobrou noc nebude?“ ozvala se Monika. Jejich rty se okamžitě k sobě přisály a jazyky svedly tu nekonečně sladkou bitvu dlouhého francouzského polibku. Pak se Filip otočil a odešel. Monika si lehla do postele a téměř ihned usnula.
Zato Filip nemohl udržet oči zavřené. Převaloval se v jeho vlastní, obrovské posteli a říkal si, že měl nejspíše Moniku pozvat spát s ním. Nechtěl ale nic uspěchat, věděl že na všechno mají spoustu času. Jejich první milováni Filipa ujistilo, že Monika ve skutečném životě je stejně tak úžasná, žhavá a krásná, jako v tom imaginárním světě Internetu. Po několika desítkách minut Filip nakonec také usnul.
Monika se probudila do líbezné vůně a sluníčka kolem osmé hodiny ráno, překvapená, kde že to je a co to tak voní. Než se však stačila porozhlédnout a zeptat, zaslechla Filipův hlas. „Dobré ráno miláčku, připravil jsem Ti snídani – croissant, máslo, džem, kávu, jablečný džus. Pokud by si měla chuť na cokoliv jiného, prosím jenom řekni.“ Zároveň začal Filip také přisunovat servírovací stolek k Moničině posteli. V tu chvíli si Monika uvědomila kde je a s úsměvem odpověděla.
„Dobré ráno Filipe. Děkuji, za snídani a za krásné vzbuzení, ale dříve než cokoliv jiného, mohu dostat stejně krásný polibek, jaký jsem dostala na dobrou noc?“
Filip neváhal, objal Moniku a oba se ponořili do hlubokého polibku, který se rychle změnil na nespoutanou hru dvou dychtících jazyků. Filipovi ruce začali okamžitě cestovat po jejím rozehřátém těle. Prsty nahmatal její rozkošná prsa, ztvrdlé bradavky, jako hrášky a chvilku s nimi laškoval. Rázem Monika zapomněla na hlad, se kterým se probudila a nechtěla teď nic jiného, než v mazlení pokračovat. Hlava se zatočila, to když Filip zajel mezi její stehna. Hluboce vzdychla a cítila jak její mušlička vlhne a jakoby sama od sebe vyráží vstříc jeho dotykům. To byl signál pro Filipa – snídaně počká… Monika také pochopila a již se soukala ze svého negližé. Filip byl okamžitě v rouše Adamově a již se znovu divoce líbali a jejich ruce objevovali jejich horká těla. „Dnes to bude po mém, souhlasíš?“ Oznámila mu stručně a nečekala na odpověď. Otočila Filipa na záda a lačně olizovala svým mrštným jazýčkem jeho k prasknutí naběhlý žalud. „Tak tohle asi dlouho nevydržím“ Pomyslel si, ale přes to se dál nechával unášet tou rozkoší. V každém nervu cítil výboje, jako by byl ožehnut elektrickým proudem. Monika byla tak rozdrážděná, že musela chtě nechtě nasednout na ten ztopořený zázrak. Pomalu ale cíleně zasouvala pyj do své jeskyňky, která ho pohltila, jak jen se nejvíc dalo. Zrychlovala své pohyby a při tom si prsty svírala vztyčené bradavky. Oči měla pevně zavřené, dlouhé vlasy šimraly Filipa na hrudi a jejich sténání se rozléhalo po celém domě. Oba jako by zapomněli na svět kolem, pod očními víčky měli obrazy, jenž mají milenci v rozkoši, která nezná mezí. Filip se najednou zvedl, přetočil Moniku na bříško,lehce jí donutil k pokleku a s mohutností mužům vlastní, jí tvrdě a nekompromisně zarazil svůj penis celou jeho délkou do rozvášněné a lačné kundičky. To Moniku absolutně odzbrojilo, ten náraz byl tak dokonalý, že se jí před očima zatmělo. Vykřikla slastí a téměř ihned začala přirážet na obří kyj, tak divoce a tvrdě, jako Filip. Zanedlouho si připadala jako Alenka v říši divů, to způsobil orgasmus, jenž se blížil tak sladce a rychle. Z rozpálené broskvičky se řinul líný proud voňavé šťávy a pod náporem vyvrcholení se její vnitřní stěny smršťovaly a umocňovaly slast, kterou Filip pociťoval. S výkřikem , jenž se dral z Filipova hrdla, vyřítil se nekonečný tok semene. Monika se stihla otočit a vychutnat si alespoň posledních pár kapek té tekutiny.
Vyčerpáni ležely vedle sebe na sametově povlečené posteli a Monika věděla, že pobyt v Austrálii bude ten nejkrásnější. . Jakmile jejich orgasmus dozněl, vrhla se na připravenou snídani, a šibalsky se zeptala: „Co bude k svačině?“ Oba se rozesmáli a pustili se do jídla.
Filip dostal chuť na Šampaňské a rozhodl se, že si snídani zpříjemní tím lahodným mokem, plným poskakujících bublinek. Opustil Moniku a sešel dolů do kuchyně. V tom se ozvalo cinknutí klíče v zámku, a ve dveřích se objevila jeho bývalá přítelkyně. „Kde se tu bereš a jak to že máš ještě klíč?!“ Rozezleně vyhrkl Filip. Dívka s klidným úsměvem stála nehnutě ve dveřích. Byla opravdu krásná v denním světle, vlasy nakrátko střižené jí tak trochu padaly do obličeje. Hnědé oči lemovala černá tužka a světlá rtěnka dokreslovala úzké rty, tak dokonale, že jen málo kdo odolal polibku. „Sáro, tady už nemáš co dělat, rozešli jsme se!“ Takřka zakřičel Filip, ale pak si uvědomil, že nahoře je Monika a ztišil svůj hlas.
„Přišla jsem se podívat jak se máš, dlouho jsme se neviděli.“ Filip dobře věděl, že se rozešli ve zlém a tušil že to nebude jen tak. Netrpělivě postával a za zády držel láhev, kterou vyndal z ledničky. „Podívej se Sáro, nemám na tebe čas ani náladu. Jestli tě tvůj drahý, kvůli kterému jsi mě opustila vyhodil, tak s tím na mě nechoď.Vrať mi klíče a už sem nechoď. Mezi námi je dlouho konec a tak to zůstane!“
„Ale Filipe“ Zašeptala Sára a lehkým krokem se přiblížila k Filipovi na dosah ruky. Věděla že polibek na něj vždycky platil když se usmiřovali, a tak nelenila a přitiskla své rty na jeho. „To stačí!“ Odtáhl se Filip a prsty si otřel ústa od rtěnky. Sára se jako vždy urazila a otočila se ke dveřím. Přes rameno ještě pronesla: „Toho budeš litovat!“ Zabouchla dveře a v tom si Filip uvědomil, že klíče nevrátila. „No co, snad to pochopila a už nepřijde.“ Pomyslel si. V zrcadle zkontroloval své rty a když viděl že mu na nich nezbyl jediný náznak polibku, tak se pomalu po schodech vracel k Monice. Cestou se musel napomínat, aby se uklidnil z té nečekané návštěvy. „Monča nesmí nic poznat.“ Kolovalo mu hlavou a před vstupem do ložnice si zhluboka vydechl. Vešel dovnitř a odstraňoval celofán z lahve.
„Kde jsi byl pro to víno tak dlouho?“ Zvědavě se zeptala Monika a Filip jen mávl rukou. Nechtěl jí lhát, ale také nechtěl, aby ona věděla o jeho potížích se Sárou. Zamknul Monice ústa polibkem tak krásným, že Monika rázem zapomněla co to vlastně chtěla vědět. A znovu odhalovali svá těla a toužili po sobě, jako by se před několika okamžiky ani nemilovali. Šampaňské zůstalo zavřené a oni se opět ponořili do sladkého spojení dvou těl i duší. Dlouhou dobu se mazlili a polibky nebrali konce. Filip prozkoumával každý milimetr Moničina těla, chtěl znát každý detail a ani jedno místečko nehodlal vynechat. Dýchal vůni jejích vlasů, jenž byla omamná a vzrušující. Hladil chloupky v jejím klíně a jen lehce se dotýkal nabíhajícího poštěváčku, který bobtnal jako fazolka. Končetiny se proplétali mezi sebou jako popínavé rostliny a oba vypadali jako jedno tělo. Monika svými prsty dráždila Filipův penis, jenž mohutněl a tvrdnul jako zrychlený záběr na rostoucí kmen stromu. Těšila se z toho, že ho dokáže tak rychle vzrušit. I přestože úd nevniknul do její lasturky a nedráždil tudíž její G bod, rychle se blížila ke slastnému vyvrcholení. Filip jako by věděl kam má přesně sáhnout, doháněl Moniku skoro k šílenství. Obklopená tou rozkoší ze všech stran, pokračovala Monika s mechanickou pravidelností v dráždění jeho penisu. „Ach, ještě chvilku mi to dělej a já to nevydržím.“Hlesla a Filip jako na povel přidal na intenzitě laskání poštěváčku a všeho co se týkalo její broskvičky. „Chci abys měla nejkrásnější orgasmus jaký jsi kdy zažila.“ Se sténáním zašeptal Filip a potlačoval v sobě blížící se vyvrcholení. Toužil Moniku pozorovat, jak se zmítá v božské křeči vrcholu. Věděl že když bude jen o pár vteřin dřív než ona, tak nebude mít sílu prožít si a vychutnat její slast. Nemusel ale dlouho čekat. Monika se náhle zachvěla, její úsměv se změnil v rozkošnou grimasu a ona se počala zmítat. Orgasmus byl tak silný, že Monika využila veškerého místa na velkém loži a převalovala se tam a zpátky. Nastavovala svou kundičku Filipovým dlaním a zase ustupovala, jako by chtěla každým dotykem prodloužit ten pocit spalující její tělo i mysl. Filip byl jako v Jiříkově vidění. Tak nádherně prožitý orgasmus u ženy snad ještě neviděl. Přes to, že se Monika nedokázala při prožitku vyvrcholení věnovat jeho penisu, cítil že to ani není třeba. Najednou se on sám zachvěl, pevně zavřel oči a vyžíval se ve svém prožívání toho nepopsatelného pocitu. Jeho pyj pulsoval s výronem semene a jak Monika tak i Filip se ocitali tam, kde všechno voní a hraje tak fantasticky, že virtuální svět je oproti tomu fraška. Neuvědomovali si zdi kolem sebe a hltali vůni sexu, jenž panovala v celém pokoji. Spokojeně vzdychali a šeptali si sladká, lásky plná slova. Vyvrcholení doznívalo a v tělech měli hřejivý pocit blaha.
„Tak a teď si snad dáme to Šampaňské, co říkáš?“ Ozval se Filip a Monika kývla na souhlas.
U bublinek si povídali o všem možném. Filip vyzvídal jako malý kluk. Chtěl vědět všechny změny v Praze, kudy vedou nové trasy metra, jestli ještě stojí ta a ta socha a jací jsou lidé po Sametové revoluci. Bylo to už dávno co byl v Praze naposledy a Monika mu ochotně odpovídala. Když se dost nabažil Prahy začal Monice líčit Austrálii. Ta zase nutně potřebovala vědět co se tady nosí za oblečení, jaké jídlo se tu jí a ze všeho nejvíc jí zajímalo moře a květiny, které tolik zbožňovala. „Můžeme se vydat na výlet, jestli chceš.“ Nabídl se Filip a Monika hned souhlasila. Konec konců nepředstavovala si svůj pobyt jen v peřinách strávených s Filipem, ale toužila také vidět kus nové země. „Dojdu se osprchovat a upravit, potom můžeme vyrazit.“ Usmála se Monika a spěchala celá nedočkavá do koupelny. Mezi tím šel Filip do kuchyně a připravoval občerstvení. Nerad si kupoval něco k jídlu venku a tak do chladícího zavazadla vkládal vše potřebné. Nesměla chybět láhev červeného vína, studené maso a přímo hromada ovoce. „Nesmím zapomenout na šlehačku a jahody.“ Pomyslel si, protože o Monice věděl, že tento pamlsek přímo miluje. Naložil věci do auta a došel do pokoje pro přikrývku na níž si při hodování budou moci sednout a možná, jak doufal i lehnout.
„Jsem připravená.“ Hlásila Monika a scházela ze schodů. Filipovi se zatajil dech. Byla tak okouzlující a krásná, že se to nedalo ani vypovědět. Dlouhé hnědé vlasy jí splývaly na odhalená ramena. Lehké, úzké a krátké takřka průsvitné šaty, rýsovaly její štíhlou postavu a odkrývaly dlouhé nádherné nohy. „Zdá se, že má přednáška o tom co se tady nosí tě inspirovala k naprosté dokonalosti.“ S úsměvem pronesl Filip a políbil Moniku na skromně nalíčené rty. „Tak už pojď, nemůžu se dočkat.“