"Dávej na sebe pozor, někdo by ti mohl ublížit," ...
říkali mi vždycky. "Jsi ještě dítě a nevíš, co muži dokážou…“ Všechna tahle napomenutí však ve mně spíš než strach a opatrnost vyvolávala sžíravou zvědavost, podivné vzrušení a sladké trnutí, které se rozlévalo pomalu celým tělem a nejsilněji působilo v klíně - tam, kde mi nesměle razily nazlátlé chloupky. Tolik jsem si přála vědět, co muži dokážou!
Zatím jsem si to jen představovala, zavírala pevně oči, třela si něžně a teprve lehce se zdvíhající kopečky ňader tak dlouho, až se jejich růžové terče změnily na dva pevné oblázky, z nichž se rozléval nepopsatelně příjemný pocit. V mých představách se objevovaly postavy mužů, které jsem znala, ale ne už oblečení, jak jsem je vídala v běžném životě. Všichni byli nazí a mezi nohama jim hrdě čněl krásný, velký a tvrdý úd. Ve svých snech jsem ho brala do rukou a nesměle hladila. Pak jsem se k němu sklonila ústy, zkoumala ho jazykem, pevně svírala chvějícími se rty. Zdálo se mi, že slyším zrychlený dech, cítím bušení roztoužené krve a pak - pak můj sen najednou skončil prudkou vlnou slastí, která mi rytmicky svírala a uvolňovala klín zcela nezávisle na mé vůli. Sladké křeče mně braly vědomí a mezi prsty pevně přitisknutými na rozdivočelou štěrbinku jsem cílila protékat lepkavou šťávu, jejíž vůně se sířila vzduchem a zase znovu mě vzrušovala. Opravdu jsem tolik chtěla poznat, co muži dokážou!
Varovali mě před násilím, divokostí, bolestí… Ale já si zase představila, jak se procházím úplně sama po opuštěném pobřeží, přes nahé tělo mám přehozený jen velký hedvábný šátek a celá se chvěju touhou. Najednou za sebou uslyším kroky. Srdce mi divoce buší, ale neotoč ím se a oči přivírám slastí. Jdu pomalu dál a dychtivě čekám, kdy už mé hebké a nesměle se vzdouvající polštářky ňader zezadu drsně uchopí tvrdé dlaně a stisknou, až na bílé pleti naskočí červenofialové skvrny. Na můj krk se přisají horké rty a do zadečku narazí obrovský tvrdý úd. Prohnu se slastně v zádech, zavzdychám a sama rychle roztahuji růžové lupínky své lasturky, drobnými prsty razím cestu tomu neznámému vetřelci, který do mě vniká tvrdě a nelítostně, vjíždí hloub a hloub, cítím ho až na samém dně lůna. Klín mi hoří bolestí i rozkoší zároveň, neodvažuji se ani podíval, kdo je ten brutální milenec, jen pokorně držím jako mladá klisnička, houpu boky v rytmu jeho prudkých pohybů a křičím o pomoc.
Chci se zachránit, vysvobodit z té záplavy vášně zmítající celým mým tělem a pálící jako oheň. Ze rtů se mi derou vzlyky a já prosím, aby mě dráždil ještě víc… ještě a ještě, aby mně už konečně připravil tu největší rozkoš, dopřál mému tělu uvolnění. Neodpovídá, jen dech se mu zrychluje, stejně jako pohyby jeho královského nástroje. Obrovské mozolnaté ruce hnětou má ňadra jako sladké těsto, a pak sjíždějí níž, tvrdě svírají stehna a hned zase útočí zepředu na mou vrcholně vydrážděnou štěrbinku, vnikají dovnitř a obratně tisknou krví nalitou fazolku uprostřed. To už nevydržím a zmocní se mě prudké a silné vyvrcholení. Bere mi dech, zatemňuje smysly a vědomí, smýkne mnou na zem do horkého písku.
Ležím na zádech a svíjím se na vlnách fantastického orgasmu, když najednou ucítím, jak mi ňadra zkrápí žhavá láva. Otevřu na moment oči, abych nepropásla ten jedinečný okamžik, kdy dosud neznámý, sladký útočník stříká mocnou dávku slasti na mé ještě téměř dětské tělo. Nastavuji ústa, poprvé v životě ochutnávám sladkou tekutinu milování… Ten pohled a závratně opojná chuť mě znovu silně vzruší a já vím jen jediné, že chci ještě, ještě, ještě… Ne, opravdu nevím, proč bych se měla mužů bát!