Klíč k tomu, co si myslí ON

Klíč k tomu, co si myslí ON

 

Opravdu chcete, aby vám odpovídal? Většině žen stačí, když partner dává najevo, že vnímá.

Dnes 08:00

Určitě pochopíte leccos z reakcí partnera, když si přečtete následující řádky. Příroda nás skutečně vybavila rozdílnými mozky, a tak není divu, že si občas nerozumíme.

Není to ovšem tak jednoduché. Podle statistik má část žen (asi 10 %) a část mužů (15–20 %) mozek orientovaný jako opačné pohlaví vlivem hormonů, které na něj působily v děloze. Mnohem častěji se však setkáte u partnera s typicky mužským uvažováním. Některé jeho zákonitosti vám dokonce mohou připadat zcela nepochopitelné.

Nevidíš ten nepořádek?

Šílíte, protože je neumytá koupelna, nestihla jste vyluxovat ložnici (tam je mimochodem potřeba i převléknout postel), hora nevyžehleného prádla žaluje z kouta a někdo by měl naskládat nádobí do myčky? Uprostřed toho všeho váš přítel vzal elektrickou kytaru, složil se v obýváku na sedačku a vybrnkává si Rolling Stones.

Než začnete ječet, uvědomte si dvě skutečnosti. Podle doktora Guriana mužský mozek dokáže ‚nevnímat‘, či chcete-li ‚přehlédnout‘ všechny výše vyjmenované skutečnosti. A za druhé – hádky o rozdělení kompeten­cí v domácnosti patří do trojice nejčastějších důvodů, proč se partneři ocitají ve sporu.

Zdá se, že vycházejí ze vzájemného nepochopení. Nepředpokládejte, že se muž vymrští a zač­ne sám od sebe uklízet (přesto­že i takoví existují, právě pokud mají převážně ženské myšlení). Řekněte přesně, co od něj očekáváte. Ostatně věta „Vždyť stačilo jen říct“ je statisticky nejčastější mužskou námitkou ve sporech na tohle téma.

Ty mě vůbec neposloucháš!

To je klidně možné. Pokud jste do muže ‚hučela‘ příliš dlouho a na pro jeho uši nesnesitelné frekvenci, mohl vypnout. Cíleně i dokonce bezděky, aby se zachránil před přívalem vašich slov. Přední odborník a konzultant v oboru neurobiologie Michael Gurian (autor knihy Co si myslí on?) upozorňuje, že mužský mozek se nadměrným verbálním vyjadřováním emocí skutečně může cítit zneklidněný a zaplavený. Potřebu mužů ‚vypnout‘ označuje za mechanickou neurologickou záležitost, která s naschválem vůči vám nemá nic společného.

Nevšiml sis, že s tebou nemluvím?

Podle psychologů muži považují mlčení za přirozené a je jim příjemné. Sotva se tedy dočkáte, že budou znepokojeni tím, že s nimi nemluvíte. A možná si toho ani nevšim­nou. Antropoložka Helen Fisher k tomu podotýká: „Muži, kteří dokázali snášet dlouhá období mlčení při lovu nebo během čekání na zvěř, přenesli své geny na další generace, takže jejich genetická selekce preferovala prostor. Naproti tomu ženy nejlépe přežívaly v přípa­dě, že navázaly pouto s ostatní­mi a vytvořily komunitu.“

Výsledek. V jednadvacátém století ‚průměrná‘ žena během jediného dne použije 6–8 tisíc stov, 2 tisíce jiných zvluků, 8–10 tisíc gest, mimických výrazů a signálů. ‚Průměr­ný‘ moderní muž 2–4 tisí­ce slov, 1–2 tisíce zvuků a 2–3 tisíce signálů řeči těla. Součtem sedm tisíc, což je oproti ženě třeti­na. Trestat muže mlčením se celá tisíciletí naprosto míjí účinkem. Jestli něco chcete vyjádřit nebo jste s nímnespokojená, musíte mu to jasně říct!

Ale pozor: Pokud narazíte na muže s ženskými rysy myšlení, může hovořit hodně (a zdaleka to nezname­ná, že je zženštilý nebo snad skrytý gay). Pokud je pak mezi vámi a takovým mužem i silná fyzická přitažlivost, vznikají velmi pevné stabilní vzta­hy, které vydrží leccos.

Co budeme dělat? Proč mlčíš?

Máte problém – například jste se ztratili uprostřed Tater na túře. V takovém okamžiku mozek pobídne ženu k mluvení. Potřebuje své pocity ventilovat a nahlas zvažovat jednotlivé varianty řešení. Bude přitom zároveň hledat v batohu tatranku, snažit se vyčíst z mapy trasu (moc jí to nepůjde, pokud zrovna není na začátku ovulačního cyklu, kdy jí hormony dávají část mužských schopností) a vzpomínat, kudy vedla cesta, abyste se po ní mohli případně vrátit.

Muže takové jednání doslova ruší, ne-li rozčiluje. Jakmile před ním vyvstal problém, potřebuje se na něj soustředit a vyhodnotit nejlepší řešení. Přesně tohle způsobuje mezi ženami a muži stálé spory. Zatímco ženy se potřebují ‚jen‘ vypovídat, muži mají neustále snahu nabízet jim řešení.

Vědci zjistili že: Ženy a muži řešící stejný úkol k tomu používají různé části mozku. Ženský hormon estrogen přinutí neurony k vytvoření většího počtu spojení mezi oběma hemisférami. Mužský mozek je vyhraněný – soustředěný na podstatu jediné věci a nic víc z něj prostě nedostanete.

A co tedy s tím?!

Zdá se, že nejspolehlivější (i když ne vždycky nejsnadnější) cestou k souladu mezi mužem a ženou je neustálá snaha porozumět druhému ‚táboru‘. Doktor Guriana například radí ženám, aby v touze dosáhnout s partnerem blízkého vztahu nezkoušely pouze verbalizaci z očí do očí, ale pustily se i do různých aktivit po boku partnera.

A dodává: „Mnoho záležitostí, kvůli kterým se ženy na muže zlobí nebo je vedou k pocitu, že je partner odmítá nebo neposlouchá, nemusí být hned výsledkem vědomého zanedbávání, ale pouze důsledkem odlišné struktury mužského mozku!“ Suma sumarum by všechny tyto vědecké závěry měly vést k osvobozujícímu pocitu – nedělají nám to schvál­ně. Jsou zkrátka jiní...

„Na co myslíš?“ „Na nic.“

Kolikrát už jste na svou zvídavou otázku dostala tuhle odpověď a začala se rozčilovat. „Jak ‚na nic‘? Přece nejde myslet na nic... Na něco myslet musíš.“ Nemusí. Na rozdíl od ženy, která má i v klidovém režimu aktivováno 90 % mozkových spojů, mozek mužů v klidové fázi vykazuje minimální aktivitu.

Zatímco ženám se hlavou stále honí nějaké myšlen­ky, muži jsou skutečně schopni nemyslet na nic. Napadat ho, že vám určitě něco tají, je v takovou chvíli naprosto mimo a on si právem bude připadat dotčený.

Možná nevíte, že...

* Muži mají lepší slovní zásobu, ale méně ji používají!

* Ženy často nevyžadují, aby muž přímo mluvil, ale zvuky dával najevo, že je vnímá.

* Je dobré s muži probírat vždy jednu věc a teprve potom přecházet na další.

* Ženy více zachytí z intonace a řeči těla než muži.

* Muži se lépe orientují v terénu a snáz najdou cestu, jejich vidění je však více ‚tunelové‘.

* Ženy lépe rozlišují nuance barev. Výraz „jemně lila“ je pro muže něčím zcela nepochopitelným.

* Když se s mužem hádáte a on má právě slovo, nemá cenu skákat mu do řeči. Nebude vnímat nic z vašich argumentů – nedokáže se soustředit na mluvení a naslouchání zároveň.

* Z odborných studií vyplynulo, že pokud chtějí udělat ženy na muže
dojem v zaměstnání, musí přemýšlet potichu a přicházet až s hotovými závěry a výsledky.

A co ještě...

V roce 1962 dostal Roger Sperry Nobelovu cenu za své závěry ohledně účelu jednotlivých hemisfér mozku. Levá má převahu v senzorice a motorice pravé strany těla, matematice, verbálních shopnostech, logice, faktech, dedukcích, analýzách, praktických činnostech, řádu, paměti na texty a jemných detailech.

Pravá v senzorice a motorice levé strany těla, tvořivosti, uměleckém nadání, vizuálním vnímání, intuici (nevědomé logice), nápadech, představivosti, mnohaúrovňovém vnímání světa, melodiích, komplexním chápání, prostorovém vnímání a vnímání několika procesů současně.