
Měla jsem tajný sex s knězem!
‚Bylo tak strašidlné a vzrušující milovat se přímo pod oltářem!‘
Stala se milenkou kněze a svoji lásku musí skrývat před celým světem. Svému dítěti zřejmě nikdy nepřizná, kdo je jeho otcem.
Na prázdniny se Hanka těšila už od jara. Konečně se podívá domů, na rodnou Moravu. A taky se nebude muset pořád biflovat nějaké poučky, definice nebo slovíčka. Že bude ‚vejška‘ tak těžká, ji nenapadlo ani ve snu. Na střední bývala premiantka a teď sotva prošla, někdy až na třetí pokus. Nervy měla nadranc, s penězi nevycházela a brigádu nezvládala časově. Většinou za celý den snědla jen suchou housku a někdy zas jenom špagety s kečupem.
Nebylo divu, že se těšila na pořádnou maminčinu kuchyni. Nechápala, jak se někdy mohla ošklíbat nad kachnou s knedlíkem nebo kynutými buchtami! Hned po příjezdu se Hance vytoužených jídel dostalo do sytosti. Maminka jí podstrojovala a Hanka si připadala jako ve snu. Ráno si mohla dlouze přispat a s ničím nemusela pomáhat. Alespoň první dny po příjezdu. Všichni ji litovali. Byla tak bledá a pohublá!
Povinně do kostela
„No jo, měla jsem se jako v ráji. Byla jsem holt první vysokoškolačka v rodině a všichni mě obskakovali. I brácha, který musel makat na rodinné farmě. Bylo mi to trochu trapné, ale kdo by takovému rozmazlování odolal!“ přiznává upřímně Hanka a trochu si povzdychne, jako by chtěla dát najevo, že ta veselejší část vyprávění právě skončila…
Jednu věc ale rodina Hance neodpustila a tou byla nedělní návštěva kostela. Hance se nechtělo, víra jí nic neříkala, a také si chtěla přispat. Ale věděla, že v tomto ohledu budou rodiče neoblomní. Z nedělní mše ji mohla omluvit snad jedině smrt…
„Byla jsem pěkně otrávená, ale šla jsem, nic jiného mi prostě nezbývalo. Do kapsy jsem si strčila digitální přehrávač, chystala jsem si tajně strčit do uší sluchátka a poslouchat při kázání muziku. Jenže ani jsem po tom nevzdechla, když jsem HO uviděla..“ vzpomíná Hanka a dodává: „Přede mnou stál nový kněz, čerstvě vysvěcený. Polák. Prý jich je tady víc, jako výpomoc. Byl nádherný. Nikoho krásnějšího jsem nepotkala.
Úplně se mi zastavilo srdce, když jsem ho spatřila. Nemohla jsem dýchat a cítila jsem, jak mi hoří tváře. A co teprve, když promluvil! Měl krásný hlas, hřejivý, uklidňující. No prostě byla jsem jako očarovaná. Slovo zamilovaná by bylo málo pro to, co jsem prožívala…“ horuje Hanka a oči jí jen září.
Hříšný sex v chrámu Páně
Hanka od osudné chvíle, kdy se s knězem setkala, už nedokázala myslet na nic jiného. Toužila po tom muži víc, než vůbec dokázala vyjádřit. Hned druhý den se vypravila do kostela sama, bez rodičů, mimo obvyklé hodiny mše. Měla připravenou záminku, že shání do školy nějaké podklady z historie církve v daném regionu. Pro větší věrohodnost si vzala s sebou i zápisník, pero a česko-polský slovník, kdyby náhodou nějakému slovíčku nerozuměla. Žádnou z pečlivě připravených věcí a naplánovaných strategií však nepotřebovala, věci totiž nabraly nečekaný spád.
„Byl tam a hned, jak jsem ho uviděla, mi podklesla kolena. Nebyla jsem schopná říct jedinou větu. S ním to bylo stejné. Chvíli mi koukal do očí a potom mě začal líbat. Přímo uprostřed kostela! Vůbec na nic se mě neptal. Všechno bylo jasné. Chtěli jsme se a nic a nikdo nám v tom nemohl zabránit!“ přiznává Hanka a bez uzardění dodává: „Chodila jsem potom za ním denně.
Našim jsem nalhala, že kvůli škole, a oni tomu samozřejmě věřili. Prožila jsem s ním něco, o čem jsem jen slyšela, ale vlastně ještě mnohem víc. Byl to ten nejúžasnější sex, jaký se podle mě dá zažít. Skoro jsme spolu nemluvili, a přesto jsme byli jako jedna bytost. Jsem přesvědčená, že nic takového už nikdy nezažiji.“
Hančina láska nebo spíš posedlost trvala necelé dva měsíce prázdnin. Její miláček ji postupně provedl všemi tajnými zákoutími kostela. A všechny postupně ‚znesvětil‘ tělesnou láskou s mladou studentkou. Tvrdil, že nedělají nic špatného, že láska je přirozená věc. Už mu nestačily hodiny ukradené přes den, zval Hanku i v noci, po půlnoci na tajná dostaveníčka do chrámu Páně.
„Někdy jsem se i bála, když jsem po půlnočním zvonění spěchala k neosvětlenému, trochu zchátralému, starobylému kostelu. Svítil měsíc a na oltář dopadalo jen jeho slabé světlo, obarvené modrými a červenými sklíčky v oknech. Bylo to strašidelné, zakázané a zároveň tak vzrušující, milovat se přímo tam, pod oltářem!“ trochu stydlivě přiznává Hanka a zasněně se usmívá.
Trest v podobě dítěte
„Jsem hříšnice, budu potrestána!“ uslyšela Hanka ve snu a neklidně se převalovala z boku na bok. Vzbudila se s horečkou, nemohla ani vstát z postele. Starostlivá maminka jí hned uvařila bylinkový čaj s medem, aby se vypotila. Několik dní Hanka jen spala. Když se uzdravila, první cesta vedla pochopitelně do kostela. Za jejím milým!
„Krve by se ve mně nedořezal. Můj kněz tam už nebyl. Místo něho mě přivítal takový kulaťoučký stařík. Vlídný a milý. Prý jeho kolegu přeložili zpět do Polska. Ani neví kam. Ani vzkaz mi nenechal. Nic. Žádný dopis na rozloučenou, žádný kontakt ani telefonní číslo. Nemohla jsem tomu vůbec uvěřit!“ stěžuje si Hana a podotýká, že největší překvapení mělo teprve přijít: „Zjistila jsem, že čekám dítě. Nejdřív jsem si myslela, že to není možné, že mám jen zpoždění kvůli nemoci, ale nakonec se to už nedalo popírat.
Ano, jsem těhotná a čekám dítě s knězem! Doma to říct nemůžu, máma by umřela hanbou. A svěřit se kamarádkám? Co bych jim asi tak říkala? Vůbec nevím, co mám dělat. Být svobodnou matkou? Jít na potrat? Zatím vůbec nevím, jak tuhle situaci budu řešit a co je správné. Stihl mě boží trest, jsem o tom pevně přesvědčená…“