Postrach každého muže: Když je žena v něčem lepší
„Ona má víc škol, ale já se víc lesknu!”
Víc peněz, lepší práce, vyšší vzdělání, víc milenců! Rozdýchá váš chlap, že ho v něčem porážíte? S ženskými přednostmi se statečně popasoval Dalibor Demel.
Kdo dočurá dál? A kdo dál dohodí šutrem? Kdo je silnější, kdo větší? Komu to jde líp s holkami? Kdo jich dostal víc do postele? A kdo má rychlejší auto? Ůspěch, peníze, porovnejme účty! Kdo má za dítě malého génia a kdo jen chytřejšího šimpanze? Kolik milenek se dá zvládnout k manželce... Jistě chápete.
Mužský život kmitá už od předškolního věku od jedné bolestivé soutěže ke druhé a skýtá samá útrpná srovnávání. Později následují závody v platbě alimentů, kariéře potomků, až souboje završí temná olympiáda v nástupu do rakve – v níž tentokrát vyhrává ten nejloudavější. Muži se prostě neustále srovnávají s jinými a snaží se nevyhnutelné porážky maskovat. A pak přijdete vy a ukáže se, že jste dostala přidáno v oblasti, jež měla být vyhrazena čistě mezimužské soutěži. Vyděláváte dvakrát víc než váš partner? Vypadáte vedle sebe jako žirafa a plch? Ne že by to vadilo, ale vedle chlapů, kteří vás za to uctívají, můžete narazit i na chudého zakrslíka, který podlehne mylnému dojmu, že vedle vás prohrává hned nadvakrát.
Psychologové a sociologové mluví o nadcházejícím století žen – už každou desátou domácnost zajišťuje žena-živitelka. Hornické svaly nejsou potřeba, byznys vyžaduje ženskou komunikativnost, přizpůsobivost a sociální inteligenci. A přestože v průměru pořád vyděláváte méně, šiky ekonomicky soběstačných žen čile sílí. A jestli jste navíc ještě chytřejší, vyšší, umíte líp nadávat, ovládáte víc cizích jazyků, máte víc přátel a na vašem prostěradle se vystřídala početnější armáda milenců, nedivte se, že se ten současný potřebuje trochu zamyslet. Takže: Jak moc mužům vadí, když máte...
...víc příbuzných
O počet ani tak nejde. Závist v oblasti počtu sestřenic se u chlapů často nevyskytuje. Záleží spíš na četnosti povinných návštěv. A taky na zeměpisné poloze příbuzenských ohnisek. Mohlo by to totiž skončit jako u kamaráda, jehož přítelkyně reprezentuje hejno příbuzných, roztroušených po vsích v Českém středohoří. Každý víkend návštěva u jejích rodičů – a zdvořilostní výpady do chalup v okolí. Žádné kolo, žádné společné akce. „Trávíme tolik času u jejích příbuznejch, že
už ani nemáme čas na sebe,“ krčí rameny, „ale na rozdíl od Veroniky její tety zas uměj vařit, takže...“
...vyšší vzdělání (a taky víc peněz!)
„Ona mě má jako zvířátko,“ svěřil se mi muž známé české architektky. Ani on není žádný blbec, nicméně jeho žena má tak sexy mozek, že i běžný absolvent vysoké školy si vedle ní musí připadat jako veverka. Jenže tahle žena je nejen pekelně chytrá, ale navíc i hezká, milá, zvládá a z větší části finančně zajišťuje domácnost a svou intelektuální převahu nedává najevo. Což znamená, že její moudrá veverka s ní žije spokojeně a může dál louskat své osobní oříšky. Vyskytují se ovšem i zakomplexované závistivé veverky, které se s platinovou kartou v ženské ruce nechtějí smířit a tráví bezesné noci žmouláním své debetní placky ze spořky. Ty ovšem jen politujme – vy byste přece takové po svém boku nesnesla.
...víc energie
Chaluha. Takhle nějak mi připadal Francis, sochař z Marseille. Mluvil pomalu, pohyboval se pomalu, normálním tempem dělal jen své sádrové plastiky. Pak potkal Colette. Chodící hnědovlasou elektrárnu. Když jsem ho viděl naposledy, zdálo se, že se její energií nakazil a zrychlil do obvyklých otáček. Přibližně ve stejné době se ovšem Francisův prezident Nicolas Sarkozy při joggingu zhroutil v parku – kvůli své italské elektrárně Carle. Znám ale i odpočívající filozofy, kteří nechají své ženy hučet a vyrábět proud a dál trpělivě vyřezávají ze zrnka rýže Poslední večeři. Takže nakonec záleží pouze na tom, zda šnek po vašem boku nevadí vám.
...víc síly
Grafik X: „Zase ztratila peněženku. S kartama, se vším. A minule nám cizí chlap přinesl její mobil. Já jí budu už muset jednu plácnout.“ (Nemyslí to vážně, svou ženu miluje a zároveň se jí trochu bojí.) Redaktor Y: „Hele, Ivana je o dost větší, víš, jak to dopadlo posledně. V čelním střetu nemáš šanci.“ (Připomíná historku, kdy grafik X dostal mírně nařezáno za opilství a pozdní návrat domů.) Grafik X chvíli uvažuje o přepadení ze zálohy, ale pak láska a nenásilí vítězí nad nenávistí a násilím a všechno dobře dopadne.
...víc zkušeností v sexu
Nejdřív sen každého panice, později důvod k okousávání nehtů ubohých paroháčů, kteří dřou, zatímco si jejich ženy doma zvyšují skóre. Podle psychologů ale muži skutečný počet zářezů svých žen stejně nezjistí. Zatímco oni po hospodách vylhávají, kolik samic skolili, ženy počty exmilenců záměrně snižují na směšné minimum. Nakonec to vyjde na plichtu (kterou vřele doporučuji) a spokojený pan domácí může jít v klidu spát.
...víc přátel
Jestli se kamarádi nepodílejí na rozšiřování vašich sexuálních zkušeností a neokupují váš program každou sobotu, nic proti. Jste prostě tak nějak..., eh..., víc komunikativní?
...víc centimetrů
Spisovatel Charles Bukowski popisuje v knize Ženy styk s opravdu velkou partnerkou větami typu „zdálo se mi, že kamkoliv jsem sáhl, byla nějaká další žena“. To tedy vůbec nezní špatně. Pokud ovšem nejde zrovna o Nicolase Sarkozyho, tyčícího se do pouhých sto pětašedesáti centimetrů. Každý totiž půvaby vyšších žen nevnímá tak něžně jako stoosmdesáticentimetrový velikán americké literatury. Nicolas dokonce uvažuje o potupné proceduře, po jejímž ukončení by mohl být o dva centimetry vyšší než Carla. Přivážou ho k posteli, důmyslný mechanismus jeho tělíčko natáhne na skřipec a personál ženevské nemocnice Poisson d’Avril Medical Centre mu bude do kostí u kloubů píchat kalcium, takže mu ještě pěkně povyrostou. Když to klapne, Sarkozy získá dvanáct centimetrů a bude konečně šťastný.
...víc let
Raymond Chandler, tvůrce drsného detektiva Phila Marlowa, si vzal ženu o osmnáct let starší. Cissy Pascalová si sice na svatební listině deset let ubrala, takže Raymond možná do smrti její skutečný věk nezjistil, nicméně manželčina přitažlivost zjevně fungovala dokonale. Podle Chandlera byla Cissy nejen krásná a duchaplná, ale přímo „neodolatelná, aniž to věděla nebo se o to příliš starala“. Vdávala se
ve třiapadesáti a vlastnila natolik smyslné tělo, že klidně pečovala o domácnost úplně nahá. Když v roce 1954 po třiceti letech společného života zemřela, opuštěný Chandler se pět let propíjel k smrti. A tohle se stalo v dobách, kdy kosmetika a plastická chirurgie teprve vstávaly z kolébky. Takže s věkem si netřeba dělat starosti. Chce to jen oprašovat police nahá a působit neodolatelně. Což snad nebude problém, ne?
2024 © 