Skoro pořád se mi hlavou honí perverzní představy.
Nemůžu za to, jsem tím úplně posedlá. Když jedu tramvají, dívám se na lidi kolem a v hlavě se mi začínají odehrávat příběhy plné vášně a nezvladatelné touhy po šukání. Nejraději mám úplně obyčejné lidi, starší muže a ženy, žádné krasavce a supermodely. Ti mě provokují nejvíc. A jednou jakoby se moje představy zhmotnily.
Vystoupila jsem na zastávce a domů už mi zbývaly jen dva bloky. Byl už večer a já jsem se zrovna vracela z Oázy, baru kde se scházívá naše parta. Bydlím ve starém činžovním domě s pěti poschodími a sklepem. Přicházela jsem k domu a v tom se otevřely vchodové dveře a v nich se objevil pan Motyčka, asi pětačtyřicetiletý chlápek, tak stopětasedmdesát výšky s černými krátkými vlasy nahoře s pleší. Hustý knír, kulaté tváře a větší bříško, které napovídalo, že má dobrý apetit. Měl na sobě bílé tílko, které těsně obepínalo jeho bříško, valící se přes volné tepláky a mezi nohama se mu rýsoval jeho pták, volně se klimbající ze strany na stranu. To bylo něco pro mě. Hned se mi v hlavě rozjel perverzní scénář a já ucítila jak vlhnu. Asi si všiml kam zabloudil můj pohled a nedbale se poškrábal mezi nohama, čímž ještě zvýraznil rysy svého ptáka. Polkla jsem a pozdravila:“Dobrý večer pane Motyčka“ „Nazdar Barunko, co tak pozdě? Prosím Tě, mohla bys mi podržet dveře? Nevzal jsem si klíče a jenom vyhodím odpadky. „Samozřejmě, pane Motyčka, já Vám podržím“ řekla jsem a ani jsem si neuvědomila ten dvojsmysl. Došlo mi to, když se na mě podíval. Trochu jsem zčervenala, ale vzrušovalo mě flirtovat s tím chlapem. On se pousmál a došel ke kontejneru, do kterého odhodil sáček se smetím. Vrátil se ke dveřím a pokynul mi, abych šla první. „No tak prosím Barunko“. Usmál se a vešli jsme dovnitř. Přišli jsme k výtahu a přivolali jej. Zatímco sjížděl k nám, vyměňovali jsme si zdvořilosti. Přitahoval mě jeho odér a taky ten rýsující se obrys ptáka v teplácích. Měla jsem sto chutí ho ochutnat. Byl obyčejný, zarostlý, ale přitahovalo mě to. Nastoupili jsme do výtahu a Motyčka zvolil naše společné páté patro. Výtah se rozjel a asi ve druhém Motyčka prohlásil:“Barunko, tak mě napadlo, nechceš mámě vzít ze sklepa zase brambory? Pomohl bych Ti s nimi nahoru. “ „Ale jo pane Motyčka, když už jsme tady. Jestli Vám to nevadí. “ „Ani v nejmenším“. Prohlásil on, stopnul výtah a poslal nás zpátky do sklepa. Výtah zastavil a my vystoupili. Motyčka šel první tmavou chodbou. Nerožnul žádné světlo. Měla jsem uvnitř zvláštní pocit a byla jsem vzrušenější čím dál tím víc. Motyčka byl stejně vysoký jako já, ne-li o kapánek menší. Zabočil z hlavní chodby do uličky a já hned za ním. V pološeru otevřel jeho sklep a pokynul mi. Vešla jsem dovnitř a on mi ukázal na dřevěnou malou přepravku. “ Můžeš to Barunko na chvíli podržet? Brambory jsou pod tím. “ Kývla jsem a chytla jsem ji do rukou. Mírně jsem poodstoupila a najednou jsem ucítila jak mi strčil ruku mezi nohy. Zůstala jsem stát jako opařená. „Tak co Barunko, líbí se ti to?“ Rukou jezdil po mé kundičce a já jsem byla jako paralyzovaná. Nebyla jsem schopná nic říct ani udělat.
„Ty jsi velice pěkná malá čubka Barunko, všiml jsem si jak se díváš na mýho ptáka. Chtěla bys ho? Tak řekni, chtěla?“ Takhle na mě mluvil, ždímal mi kundu a tlačil mě ke stěně, do rohu sklepa. Přepravka mi vypadla z rukou a já jsem se zády a rukama opřela o stěnu. Nohy jsem měla roztažené a mezi nimi pořád Motyčkovu ruku. Přitlačil se ke mně a jeho polotuhého ptáka jsem ucítila na sobě. Přitisknul se na moje kozy a rukama mi začal jezdit po zadečku a rytmicky se ke mně přitláčel. Prožívala jsem slast. Všude šero, skoro tma a mě ošahával starý chlap. Byla jsem mimo. „Tak co ty čubko, líbí se ti to co? Cítíš ho tam dole? Chtěla bys ho?“ Měl hlas chraplavý vzrušením a jeho čurák už tvrdě stál a cítila jsem ho na svých kalhotkách, protože sukni mi vyhrnul. „Pojď sem, dej strejdovi pusu Barunko!“ řekl a rukou mi chytil hlavu a přiblížil se k mým ústům. Pevně přitlačil mou hlavu k sobě a jazykem zajel do mých úst. Vlhla jsem čím dál tím víc a začala mnou cloumat šílená touha. Ruka mi zajela mezi naše rozkroky a nahmatala jsem jeho ptáka. Chtěla jsem ho. Lomcoval se mnou takový chtíč, že jsem ho vysávala. Sála jsem jeho sliny a on se ochotně podvoloval. Rukou jsem si odhrnula kalhotky a začala mu stahovat tepláky. Samozřejmě pod nimi nic neměl. Chtěla jsem ho cítit uvnitř. Šíleně moc. Jeho penis byl tlustý a zajímavě zkroucený. Levou nohu mi nadzvedl a nasadil žalud mezi moje mokré pysky. Nedočkavě jsem se nabodla. Hned napoprvé do mě zajel až to začvachtalo. Nádherný zvuk. „Šukejte mě“ zašeptala jsem nesměle do jeho ucha, objímajíc ho kolem krku. „Jak chceš ty kurvičko, chceš šukat? Tak já tě tak zmrdám, že to budeš chtít dělat pořád, ty čubko!“ Pomalu ze mě padala upejpavost a jeho slova mě dráždili. „Tak mrdej, jo mrdej mě, chci abys mě mrdal, chci to!“ Pěkně do mě vrážel čuráka a přitom mi ždímal kozy. Měl přivřené oči a píchal mě šílenou frekvencí. Byla jsem v transu. Cítila jsem, že to na mě jde. A už to bylo tady, projela mnou vlna rozkoše a další a další. Mozek se zatemnil a já tak chtěla zůstat na věky. Pověsila jsem se na něj, ale on si mě stáhnul z krku a postavil na kolena. Náhle jsem měla před sebou jeho křivý úd. Voněl neodolatelně kořeněně. Pravou rukou ho držel a namířil do mých otevřených úst. Sála jsem ho a strkala si ho až do krku, až se mi chtělo skoro zvracet, ale bylo to skvělé. Oběma rukama jsem ho chytila za hýždě a přirážela jsem si ho do pusy. Bylo to nádherné. Cítila jsem záškuby v jeho péru a byla jsem stále tak vzrušená, že jsem to chtěla dostat všechno do krku. Zvýšila jsem frekvenci přirážení a on po chvíli začal stříkat. Všechno padalo do mého hrdla, div jsem se nezadusila, ale byla jsem v transu a nic mi neuniklo. Pan Motyčka byl zadýchaný, ale rozhodně nemínil skončit. „Tak ty čubko, myslíš , že už je konec? To se pleteš!“ Zdvihnul svou levou nohu a opřel si ji o stěnu. „Pěkně mi lízej dírku, dělej!“ Poslušně jsem mu začala vylizovat prdel a přejížděla na varlata. Byl zarostlý na prdeli i na varlatech. On si zatím honil ptáka a se zavřenýma očima a zakloněnou hlavou blaženě chrochtal. Já jsem si projížděla prsty lasturku a cítila jsem, že chci zase píchat. Chtěla jsem zase mít ptáka v kundě. Byl asi taky hodně nadržený, protože pták mu zase stál. „Pane Motyčka, já bych chtěla ještě píchat. “ „Jasně Barunko. “ Chytil mě, postavil a otočil si mě zády k sobě a já se předklonila a opřela se rukama o stěnu. Vystrčila jsem na něj zadeček a on mi strčil ruku mezi nohy.
Projížděl mi kundičku sem a tam a vjížděl i dovnitř. „Seš pěkně mokrá Barunko, chceš ho tam?“ „Ano, chci, prosím. “ Hráli jsme tu slovní hru a líbilo se nám to. Cítila jsem jak se žalud dotýká mých závojíčků. Projížděl po povrchu dopředu a dozadu a já se už pomalu přestávala ovládat. „Tak už mi ho tam kurva strč dědku! Dělej!“ „Jak chceš Ty kurvo, rozmrdám Tě!“ Vrazil mi čuráka do pochvy a začal v ní jezdit. Musela jsem sténat rozkoší. Bylo to nádherné mít ptáka v kundě. Šoustal mě, držel za zadek a já se začínala otřásat další vlnou orgasmu. „Ano, šukej mě, šukej mě, šukej mě!“ skoro jsem brečela a Motyčka do mě pořád strkal svého čuráka. Bylo to nádherné. Opět jsem byla v tranzu a ochotná udělat cokoliv, jen aby to tak zůstalo. Po chvilce funění jsem ucítila jak do mě Motyčka začíná stříkat druhou salvu. To teplo uvnitř ve mně spustilo další vlnu rozkoše. Motyčka zůstal vražený hluboko ve mně, ždímaný mými poševními svaly. Oba jsme přerývaně dýchali a cítila jsem jak ze mě pomalu vyjíždí ven. Obrátila jsem se k němu a přitiskla se. Líbali jsme se, naše jazyky se proplétali a já ucítila jak ze mě vytéká jeho semeno. Udělala jsem se znovu. Tolik orgasmů mě vysílilo a já se mu zhroutila v náručí. „Byla jsi skvělá Barunko. Takhle jsem si s nikým nezapíchal zlatíčko. “
Pomohl mi upravit se a společně jsme došli zpátky k výtahu. Vyjeli jsme do pětky a každý šel domů. Jenže já jsem na to nemohla přestat myslet a když jsem si trochu odpočinula, začala se mě opět zmocňovat touha. Chtěla jsem, aby mě píchal starý slizký chlap. Hospodský povaleč s pořádným břichem, nemytým čurákem a zarostlou prdelí. Mohla jsem si o tom nechat jenom zdát, ale v hlavě se mi už rodil plán a ten postupně v pevné rozhodnutí…