Skvělé šukání s Bosákovou

Skvělé šukání s Bosákovou

Nejdřív jsem si říkal: nechám to plavat, nemá přeci nouzi o děvčata. . . Mel jsem však Bosákovou stále před očima, hlavně ta ňadra, co tak vystavovala, opřená lokty o pultík v prodejně.
Ve třičtvrtě na sedm jsem přicvakl dveře našeho baráku. Měl jsem štěstí, zastihl jsem Bosáka, jak vstupuje do hostince u nádraží. Loudal jsem se uličkou a nebyl úplně ve své kůži. Ne že bych neměl dosud ženskou, ale všechny byly přibližně v mém věku nebo mladší. . .
Než jsem došel k verandě, objevila se ve dveřích:
„Už jsem si myslela, že se neukážeš. . . “ prohlásila s úsměvem.
„Marně dumám, proč jsem vlastně tady, “ řekl jsem, když za mnou. otáčela klíčem.
„Aby ses poradil, jak na svého parťáka. “ Popadla më za loket, vedla do obýváku. Měla na sobě pestrý župánek, voněla jemným parfémem.
„Piješ bílé?“ zeptala se a když jsem kývl, nalila do dvou sklenek a jednu mi podala. „Na tvoji touhu po poznání. . . “
„Asi by řádil, kdyby se to domákl, co?“ ušklíbl jsem se rozpačitě, nezbývalo mi než čekat, co učiní ona. S děvčaty to bylo jednoduché, s touhle zralou ženou jsem si nevědel rady Co když si chce opravdu jen popovídat? Ale proč tedy zamkla?
„Neříkej mi, že jsi ještě panic. . . “
„A kdybych byl?“ získával jsem čas. Hlavou mi blesklo, že by nebylo marné, kdyby mě považovala za nezkušeného zajíce.
„Nemusíš se za to stydět, “ položila mi dlaň na stehno, což, nemohlo samozřejmě zůstat bez následků, ztopořený penis zaútočil na zip, neušlo jí to.
„Chuť ti nechybí, co?“ usmála se. Namítl jsem, co kdyby se její muž vrátil.
„Přiškobrtá, až ho vyrazí hostinský. Říká tomu doplňování tekutin. . . “ Bosáková mi rozepnula košili a zatímco jsem si ji svlékal, táhla dolů jazýček zipu.
„Postav se, “ požádala. Stáhla mi rifle, vzápětí i slipy. Když spatřila trčící penis, zajiskřilo jí spokojeně v očích. Doprovodila mě do koupelny a přihlížela, jak si roztírám vodu po tele.
„Jsi kus chlapa. Pospěš si, nemůžu se dočkat. “ Podala mi osušku, rozepnula si župánek a pomáhala mi horlivě. Když jsem si sušil vlasy, přimkla se klínem k mému penisu a kolébavými pohyby se na něm rajcovala
„Mám už mokrý kalhotky. Těšíš se taky?“
„Moc, hlesl sem trochu se oddálil a vklouzl rukama do jejích kalhotek, strhl jí je a s dlaněmi na její rozměrné prdýlce naznačil útok.
„Nespěchej, “ zamumlala a couvala se mnou do místnosti k pohovce.
Klesla na ni, rozchýlila nohy, stáhla mě na kolena. Mel jsem nejblíž její klín, bylo tedy jasné, co po mně chce, ale zeptal jsem se: „Tam?“
„Ovšem, “ zakňourala, zvedla ruce, stáhla mi hlavu. Přitiskl jsem rty do houštiny kudrnatých chlupů. Vydechla úlevně a vypjala se k mým ústům. Stydké pysky mi otevřely propast. Zatápal jsem v ní jazykem. Když jsem vyhmátl poštěvák, Bosáková zasténala. Po chvíli to přerušila. Přikázala mi, abych ulehl na záda, svezla se mezi mé nohy. Olízla žalud penisu, vsála ho do úst, zaplálo mi ve slabinách.
„Zaučím tě. Na dnešek nezapomeneš, “ mumlala, svítily jí oči. Obkročila mě a s koleny u mých boků našla buchtou penis. Jak se ke mne snižovala ňadry, pronikal do ní stále hlouběji.
„A už jsi tam. Už jsi chlap, “ říkala, políbila mě, vsunula mi jazyk do úst, zatrnulo mi v páteři. Našel jsem rukama její boky a sunul je nahoru. Pozvedla horní část těla, abych mohl k ňadrům, podepřela se o má ramena, začala s klouzavými pohyby Když to v ní začalo vrcholit, trochu se zaklonila, její ruce se ocitly na mých kolenou.
Pohybovala se stále divočeji, cítil jsem křečovité stahy pochvy Náhle se vypjala, z úst se jí vydralo zachroptění, zvadla pod přívalem orgasmu. . . Sotva utichlo její sténání, vyklouzl jsem zpod ní a skláněl ji dozadu; až se dotkla lopatkami koberce. Uchopil jsem její nohy nad kotníky, přinutil ji, aby je zvedla a pokrčila, vmáčkl se mezi ně. . Nasadil jsem penis do mokré štěrbiny a s koleny u boků ji napíchl.
Otevřela oči. „Tys nebyl?“
„Ale budu!“ sykl jsem a opakovaně zarážel penis hluboko do její buchty. Zalapala po vzduchu a rejdila zadečkem po koberci, jako by si v něm chtěla udělat důlek. Pohybem rukou do stran jsem rozevřel její nohy ještě víc a zrychlil tempo. Našla rukama má stehna, zachytila se jich, aby si zajistila stabilitu, vyvrátila hlavu a sténala ještě hlasitěji. Palčivý tlak ve slabinách mi ohlásil, že se to blíží, přitvrdil jsem vpichy Když to ze mne začalo proudit, pustil jsem její nohy, padl celou váhou na tělo Bosákové. Zmítala se pode mnou a křičela, jako by to byl její poslední okamžik.
„Ty mizero. . . “ vymáčkla ze sebe zadýchaně. Takhle dobře mne to neudělal ještě nikdo. “

Mně taky ne, pomyslel jsem si spokojeně a těšil se na další šoustačku.