Obecně lze říci, že české ženy jsou na tom, co se týče vztahové vyzrálosti, o něco lépe než muži. Zvládáme toho totiž mnohem víc než naši manželé, dokážeme být nejen matkami, ale i živitelkami, není nám zatěžko o problémech mluvit a jsme větší bojovnice. „Naší výhodou bývá větší snaha vztah zachránit, pokud se řítí do rozvodových hlubin,“ vysvětluje Lenka Černá, kouč v oblasti partnerských vztahů.
Příliš mnoho emocí
I tak si ale musíme přiznat, že k princeznám z pohádek míváme často stejně daleko, jako mají muži k princům na bílém koni. „Hledáme v mužích prince, kteří nás zachrání, protože se neumíme zachránit samy. Také často spoléháme na vnější krásu a mnohdy pro ni děláme více než pro tu vnitřní. Raději například investujeme do plastické operace, i když ta naše problémy nevyřeší,“ vyjmenovává Lenka Černá. Některým z nás by zkrátka neškodilo, kdyby trochu zapracovaly na své vnitřní vyrovnanosti.
Navíc podle ní ženy velmi často jednají příliš emotivně. „Neumíme komunikovat bezemočně, i když je to leckdy potřeba. I v práci často neuvažujeme s chladnou hlavou a opět používáme nežádoucí emoce,“ popisuje Lenka Černá. Tohle naše partnery, kteří naopak emocemi dost často nemístně šetří, mnohdy zvedá ze židle.
Po svatbě z nás jsou maminy
Navíc z příjemných, vtipných a milých dívek se po svatbě často stávají šedivé myšky. V dnešní době sice svatba pozbyla takové důležitosti, ale málokterá z nás by žádost o ruku odmítla. „Spoléháme na to, že po svatbě už bude všechno hezké, když máme toho chlapa jistého,“ upřesňuje Lenka Černá. I po svatbě je ale potřeba na vztahu pracovat, rozvíjet ho a obohacovat. „Zapomínáme být partnerkou a milenkou. Navíc z mužů často děláme děti,“ dodává odbornice. Muže to pak s námi přestane bavit, nudí se a vyhledávají zábavu jinde. A ruku na srdce, dámy, můžeme se jim divit?
„Top five" nevhodných manželek
Hysterka – Emoce k ženám patří, ale někdy jich je až moc. V případě hysterických žen už je to ale téměř patologické. V podstatě nic nejsou schopné řešit s nadhledem a chladnou hlavou. Kvůli každé maličkosti pak vzduchem lítají talíře a sousedi jen kroutí hlavou, co se to u vás zase děje.
Emoční troska – Slzy jsou v určitých případech na ženě roztomilé, ale co je moc, to je moc. Mít doma neustále ubrečenou a nešťastnou ženu není nic příjemného. Zpočátku může muže utěšování a chlácholení trochu bavit, protože mu dává pocit síly a potřebnosti. Ale celý život to nejspíš vydržet nejde.
Věčná stěžovatelka – Kdybych já si tenkrát vzala Pištu Hufnágla! Tahle hláška z kresleného seriálu ale v reálném životě moc k smíchu není. Koho by bavilo mít vedle sebe někoho, kdo nebude nikdy s ničím spokojený a nikdy se mu nelze zavděčit? Ve výsledku dojde manžel takové ženy k jedinému závěru: Ať udělám cokoli, je to špatně. Lepší tedy nedělat nic, alespoň mě to nestojí žádné úsilí a čas.
Tlukot biologických hodin – V dnešní době ženy dost často usilovně pracují na své kariéře a na budování vztahů jim jaksi nezbude čas. Zastaví se nejdříve v 35 letech a začnou panikařit. Biologické hodiny jim tikají tak hlasitě, že tomu podřizují veškeré jednání. Rychle hledají manžela a otce svých dětí a takto „lapení“ muží se po delší době a po odeznění prvotní zamilovanosti mohou cítit podvedeni. Byli dotlačeni tam, kam nechtěli.
Rozhazovačka peněz – To, co se na začátku vztahu zdálo jako roztomilá rozmařilost, může být v manželství zdrojem mnoha hádek a rozporů. Žena, která veškeré peníze utratí za nesmysly a po muži pak vyžaduje, aby nastalou finanční krizi vyřešil, je pohromou.
Realita je zkrátka taková, že stejně, jako mezi muži existují exempláře naprosto nevhodné pro společný život, i s některými ženami je jen těžko k vydržení. A tak nám zřejmě nezbývá nic jiného, než se snažit zapracovat na vlastních chybách (obzvlášť, pokud jste se našla v našem „top five") a doufat, že se nám muži z oněch pěti zoufalých kategorií velikým obloukem vyhnou.
2024 ©