Tohle ON prostě nikdy nepochopí!

Tohle ON prostě nikdy nepochopí!

Slzami ho oblomíte možná tak na začátku vztahu, když neví, co se děje, pak už bude raději utíkat.

Jsou věci, kterým většina mužů na ženách nikdy pořádně nebude rozumět. Nabízíme seznam těch, které silnější pohlaví doslova přivádějí v úžas.

Samozřejmě existují výjimky. Najdou se i muži, kteří třeba rádi nakupují a jsou schopni plánovat svůj čas na několik dnů dopředu. Patří ale k výjimkám. Drtivé procento chlapů se v následujících vyjmenovaných případech velmi diví, proč ženy jednají, tak jak jednají. Nemá příliš cenu se s nimi hádat, protože příroda je vybavila jinými dispozicemi. Světy mužů a žen se doplňují, prolínají, ale často také velmi ostře liší.

… že máme často na krajíčku

Pro spoustu mužů je ženský pláč něčím, co je dostává na pokraj vzteku. Jen zamilovaní ho dokážou tišit a vyptávat se dokola, co se stalo. Později v lepším případě prchají, aby přečkali záchvat pláče partnerky v bezpečí. Je to tím, že sami pláčí jinak a z jiných důvodů. Podle německých oftalmologů totiž ženy pláčou častěji a déle než muži. A ženský nářek je také mnohem dramatičtější než ten mužský.

V průměru každý rok pláčou ženy třicetkrát až čtyřiašedesátkrát, zatímco muži jen šest až sedmnáctkrát. Tvrdí to Německá oftalmologická společnost. Když už muži skutečně pláčou, pak jim to zabere dvě až čtyři minuty, zatímco ženám v průměru šest minut.

Skutečný pláč s velkými slzami jako hrachy pak zažívají ženy v 65 procentech případů, zatímco muži jen v šesti procentech. Ženy pláčou nejčastěji tehdy, když se cítí neschopné či zanedbané, když čelí situacím, které jsou pro ně příliš složité k řešení, nebo když si vzpomenou na bolestné události. Muži naopak pláčou jen z empatie, nebo když jim zkrachuje vztah.

… že nás ‚něco‘ varuje

Jsme intuitivnější, o tom není pochyb. Klasickým příkladem, kdy se to markantně projeví, je nevěra. Ukazuje se, že ženy i muži jsou si ‚v průměru‘ navzájem nevěrní stejně často. Muži však odhalí mnohem méně avantýr. Není to jen tím, že ženy umějí lépe skrývat a intrikovat. Hlavní příčina je na straně mužů – neumějí tak dobře číst z nonverbálních signálů. Zkrátka ‚nevycítí‘, co se děje.

Ženy odhalí nevěru mnohdy jen díky tomu, že náhle pocítí, že něco není v pořádku, a rozjedou pátrání. „Intuice proběhne hlavou jako blesk z čistého nebe nebo ve chvíli, kdy to nejméně čekáte.
A většinou nezklame. Ženy jí často nechtějí věřit a domnívají se, že si vše jen vsugerovaly. Tuto verzi jim v naprosté většině rád odkývne i partner. Po nějaké době ale dochází k odhalení nevěry,“ říká psycholožka Lenka Černá.

Stejně tak ovšem ženy častěji používají ‚šestý smysl‘, který je ve skutečnosti rychlým vyhodnocovacím systémem sbírajícím informace. Klade je do souvislostí a vyhodnocuje rizika. Takové myšlení muži nemají. Když vám potom říká: „A jak jsi to mohla vědět?“ žasne oprávněně.

… že nám nevadí nakupovat

Jen velmi málo partnerů nad­šeně doprovází ženy do džungle obchodních center. Podle psychologů má odpor mužů k nakupování své kořeny v dávné minulosti. Jako lovci byli předurčení ke skolení mamuta. Věděli, jaký je jejich cíl. Courat se po obchodech, obhlížet zboží, brát věci do rukou a zase je pokládat (typické pro sběr plodů, který byl praúkolem žen), to jsou činnosti, které vůbec neodpovídají jejich vnitřnímu nastavení. A nedejbože, aby se z nákupu neodneslo nic!

Z téhož důvodu muži mnohem raději nakupují podle seznamu (získají jasný cíl) a jako ‚bonus‘ nadšeně nosí domů ‚úlovky‘ – například zboží ze slev. Vědci odhalili, že: Za jeden rok žena navštíví průměrně 84krát obchod s potravinami a stráví zde 94 hodin a 55 minut.

Tento čas jí postačí k tomu, aby obstarala potřeby celé rodiny. 30krát za rok pak žena zajde do obchodů za účelem nákupu oděvů a stráví zde v průměru 100 hodin a 48 minut. Pokud však k tomu přidáte ještě nákup obuvi a doplň­ků či jen čas strávený prohlížením výloh, pak v životě žena stráví nakupováním módy až 25 184 hodin a 53 minut.

Jsou to opravdu vysoká čísla, ale ženy za ně tak úplně nemohou. Část času stráví v obchodech i místo svých partnerů. „Mnozí si myslí, že ženy tráví v obchodech z velké části čas jen kvůli sobě a svému oblečení, ale ve skutečnosti ženy obstarávají potřeby celé rodiny, a to zrovna není lehký úkol,“ upozorňuje pro Daily Mail mluvčí společnosti OnePoll, která průzkum provedla.

... že plánujeme hodně dopředu

Ženy jsou neprávem často označovány za méně racionální stvoření. Ve skutečnosti se ukazuje, že mnohem lépe plánují hned na několik dní dopředu. Kde, kam, kdy, jak – to všechno si sumírují v hlavě s detailní přesností. Dámské diáře jsou o 70 % popsanější než pánské, jak zjistila americká studie.

Muž nechápe, proč s ním chcete rozebírat i takové detaily, jako které košile si hodlá zabalit na dovolenou. Mnohem více jsou pány okamžiku. Drží je to stranou od stresů způsobených tím, že se detailní plán najednou sesype jako domeček z karet. Taková situace se ženám nelíbí, ale ukazuje se, že jsme se díky plánům (a jejich průběžnému hroucení) naučily skvěle improvizovat.

...že chodíme s kámoškami i na toaletu

Když se osamocený muž dostane do skupiny žen, které si spolu povídají, může zešílet. Nechápe, jak je možné, že přeskakují z tématu na téma, že dokáží hovořit i křížem mezi sebou, že se zabývají detaily, že nesměřují k žádnému rozuzlení.

Vrcholem je pak situace, kdy se jedna zvedne, že odchází na toaletu, a jiná se přidá se slovy: Půjdu s tebou. Americký psycholog Alan Paese upozorňuje, že tohle muži nikdy nedělají. Nedoprovázejí se na toaletu, a když už se tam potkají známí, rozhodně se nedají do ‚drbání‘.

Přestože i muži často a rádi rozebírají nejrůznější problémy, musí to být tváří v tvář. Nedokáží proto pochopit, jak mohou jejich partnerky strávit nekonečné hodiny na telefonu s kamarádkou a skutečně si ulevit povídáním od vnitřního přetlaku. Hovory, ze kterých nevyplyne žádné řešení, považují muži za ztrátu času.

… že si vzpomeneme na detaily

Muži po celém světě v hádkách se ženami argumentují stejně. „To není možné, aby sis pamatovala takové detaily.“ Ale ano. Věčné spory o to, které z pohlaví má lepší paměť, byly nedávno (alespoň prozatím) ukončeny vědeckou studií. Ženy vyhrály. Dlouhodobého průzkumu se zúčastnilo deset tisíc osob z Anglie, Skostka a Walesu, narozených v roce 1958 ve stejný týden.

Ukázalo se, že ženská paměť je mnohem lepší, a navíc se s věkem – na rozdíl od mužské – spíše zlepšuje minimál­ně do padesátky. Proto jsme schopny ve sporech ke zděšení mužů vytahovat na světlo velmi přesné citace, popi­sy situací, vzpomínky. Tato schopnost má ovšem i svůj rub. Hlava je kolikrát příliš zahlcena informacemi, než aby viděla jasné účinné řešení. V jeho nalezní jsou muži naopak lepší