Vesmírný sex sci-fi

Napsal Sexcom.bloger.cz (») 18. 1. 2011 v kategorii Novinky, přečteno: 3488×
2ec3fq1.jpg

Začalo to jako běžná rutinní akce Meziplanetární bezpečnosti.

Cíl byla kosmická stanice Svobodná hvězda, stanice postavená více než před dvěstěpadesáti lety, v době hromadného úprku ze zamořené Země na jiné planety a na umělé kosmické stanice. Stanice Svobodná hvězda byla standartní stanice třídy delta, to znamená s externím termonukleárním reaktorem a obytným prstencem s umělou gravitací o kapacitě pětset lidí. Reaktor těchto stanic bývá umístěn v ose rotace obytného prstence v bezpečné vzdálenosti nad prstencem a energie se přenáší laserovým paprskem. Stanice třídy delta patří k těm nejspolehlivějším, takže dosud nedošlo na žádné z desítek těchto stanic k vážnější nehodě. Problém stanice Svobodná hvězda je v tom, že před 114 lety ohlásila, že už nemá zájem dále komunikovat s vnějším světem a odmlčela se. Na to samozřejmě má právo. Co Mezplanetární bezpečnost přimělo k vyšetřování je to, že v čilém cestovním ruchu Sluneční soustavy je v posledních desetiletích zaznaménáno mnoho nezvěstných cestovatelů, kteří měli namířeno právě na Svobodnou hvězdu. Proto Meziplanetární bezpečnost před deseti lety vyslala prvního vyšetřovatele, na standartní policejní lodi, uniformovaného řadového policistu. Když se přiblížil ke stanici, nahlásil, že stanice je zjevně v provozu a obydlená, pouze že její design je radikálně přepracován. Odmítal však říci, co tím má na mysli a ukončil hlášení s tím, že se ozve po průzkumu uvnitř stanice. Už se nikdy neozval. Potud tedy oficiální hlášení.
Mým úkolem je společně s Monikou vystupovat jako manželský pár na výletě po sluneční soustavě a proniknout na Svobodnou hvězdu. Vydali jsme se tedy soukromou kosmickou jachtou na několikadenní cestu. Monika byla mou nejoblíbenější tajnou agentkou, takže jen jsme se odlepili od startovací rampy stanice E1 a zrychlení kleslo na přijatelnou mez, vrhnul jsem se na ní, strhal z ní její svůdné sexi šatičky, módní výstřelek roku 2354. Vykřikla: „Co blázníš, víš co tyhle šaty, které mění náhodně barvu stojí?“ jenže to už ležela na řídícím pultu, nohy opřené o řídící páky. Skočil jsem na ní a strčil Ho do její vlhké kundičky. „Neboj, za prachy z téhlé výpravy ti koupím nové. I když mě osobně se nejvíc líbí vždy ta vteřina, kdy se stanou úplně průhledné a já vidím, že pod nimi nic nenosíš. Tak by mohly zůstat pořád!“ To už jsem jí ale šukal jak králík, až se pult otřásal a počítač se marně snažil porozumět příkazům z klávesnice. Ten strojový hlas, který pořád opakoval: „Neznámý povel, zadejte prosím znovu“, mě ještě víc vzrušoval, takže už po několika minutách jsem nevydržel, vytáhl Ho z Moniky a celý panel důkladně pokropil. Monika mi vyčítala: „Co blbneš, jak to tu bude vypadat! Pojď radši do ložnice.“ „No, jak by to vypadalo, alespoň budeme věrohodnější jako mladí manželé na dovolené, sami na jachtě!“. Ale vstal jsem, chytil jí za ruku a táhl do ložnice. Na chodbě nás zastihlo varování počítače: „Pozor končí akcelerace, připravte se na stav beztíže, plánované obnovení tíže za šest dní jedenáct hodin při osmnáctihodinovém brždění u stanice Svobodná hvězda“. Uposlechl jsem tedy varování, chytil se oběma rukama držadel na stěně a Moniku pod sebou pevně přišpendlil svým penisem. Svérázná realizace předpisů o přechodu na stav beztíže, ale naprosto korektní. Když nastala úplná beztíže, pustil jsem se a s Moničinou kundičkou pevně sevřenou kolem mého penisu plul vzduchem k ložnici, kde jsme si to pořádně rozdali využívaje naplno nepřítomnosti gravitace.
Druhý den po raním sexu v ložnici a snídani jsme se rozhodli si zacvičit v tělocvičně. Chvíli jsme opravdu cvičili, ale pak se Monika připoutala do trenažéru gravitace a mě ten pohled okamžitě připoměl, že jsme to dneska dělali teprve jednou. Jak tam ležela připoutaná, než stačila zapnout otáčení, přišel jsem k ní, vypnul hlavní vypínač, aby se nemohla odemknout ani roztočit ze svého dálkového ovládání. Pak jsem se svlékl, roztrhal její sportovní šortky – no sundat normálně nešly, vždyť byla přivázaná – a lehl si na ní. Třel jsem se o ní, přejížděl svým ocasem po její kundičce, až začala téct. Pak jsem zase vstal, vytáhl tkanici ze svých šortek a pořádně jsem s ní Moniku bičoval po celém těle. Když jsem si už byl jistý, že nevnímá, opatrně jsem opět zapnul hlavní vypínač, lehnul si na ní, strčil jí Ho Tam a porušujíce všechny bezpečnostní předpisy jsem se do trenažéru připnul k ní. Teď jsme byly pevně přitisknuti k sobě, že jsme se skoro nemohli pohnout. Pak jsem spustil otáčení, pro začátek jen jedno G a vnímal, jak odstředivá síla tlačí její kundičku proti mému penisu. Postupně jsem pak zvyšoval obrátky na 2G a pořád dál. Při tom jsem už cítil nejen, jak její kundička tlačí proti mému ocasu, ale také, jak se vlivem tíže ta kundička stále silněji svírá, až mě držela tak pevně, jak jsem to ještě nezažil. Byla to jen chvilka, než jsem z toho intenzivního pocitu dosáhl orgasmu. V zápětí jsem navolil režim postupného snižování tíže a trenažér se během půl minuty zastavil, byl to poněkud nepohodlný, ale nádherný sexuální zážitek. V tomto duchu uběhly i další dny a ani jsme nevěděli jak, najednou byla Svobodná hvězda na monitoru. Design stanice byl opravdu velmi zvláštní, chápu, že trochu nesmělý člověk může mít problémy to popsat. Abych dobře viděl všechny detaily, nechal jsem počítač, aby obraz stanice zvěšil přes celý dvoumetrový zobrazovací panel.

Nemýlil jsem se, termonukleární reaktor byl do nejmenšího detailu přestavěn do podoby třista metrů dlouhého ztopořeného penisu, dokonce i barvy povrchu byly přesné a celek působil neuvěřitelně reálným dojmem. Ve stejném duchu byla přeměněna i stanice. Prstenec byl proměněn v důvěrně známý kosočtverec a zejména vnitřní strana prstence měla naprosto věrně a do detailů propracované vnější i vnitřní stydné pysky a zejména mohutný poštěváček. Uprostřed pak zela díra, pochva, která byla doslova hluboká, jako sám vesmír. Slyšel jsem, jak vstoupila Monika a hned komentovala výjev na obrazovce: „Je vidět, že na téhle stanici se vše doslova točí kolem ženského přirození a pochva je středem všeho dění, né-li vesmíru“. „A mužský penis je zase nevyčerpatelným zdrojem síly a energie“, dodal jsem. „No, já nevím, ale není vidět žádné rozptylové pole laserového paprsku, taková ta klasická rudá pavučina, která přenáší energii reaktoru do stanice. Tenhle penis je asi už dávno vyschlý a slouží jen pro okrasu“. „Né, počkej chvilku a uvidíš, že fantazie těhle lidiček nezná hranic“. Za několik minut se pak opakovalo to, co jsem viděl už několikrát předtím. Žalud obrovského penisu se mírně zvětšil, vnitřek pochvy se začal vlnit a svírat, poštěváček povyrostl a vzápětí následovalo několik silných paprsků mléčně bílého světla. Ty dokonale navozovaly představu semene, které v několika mohutných proudech zasáhly poštěváček. „Vidíš, tohle se opakuje každých asi pět minut. Skvělá potence!“ pronesl jsem s uspokojením“. To už ale pod mýma šortkama šátrala Moničina ruka. „Tak ukaž mi tu svou výbavičku, ať to můžu porovnat! No, oproti tomu na obrazovce mi připadá směšně malinký, ale zkusím to“. Na to mi ho vzala do pusy, začala sát, jazykem jezdit po uzdičce a zuby občas jemně přejela límec žaludu. No prostě mi ho krásně vykouřila a nechala mě, abych se jí vystříkal do obličeje. „No, taky pěkně stříká. Není v tom sice tolik energie, ale ujde to.“ „Pche, kdyby se ti do obličeje vystříkalo tamhle to monstrum, nezbyl by z tebe ani stín na zdi. “ „Ale jdi ty brouku, radši pošli zprávu na velitelství a já zjistím, kam se do téhle kundy vráží takováhle loď. “
Odeslal jsem tedy krátkou zprávu, že vše vypadá v pořádku, jen prostě na této stanici zrovna, už tak asi 114 let, dělají sex a nechtějí být rušeni. Osud návštěvníků zjistíme po vylodění, zatím bych si ale tipoval, že se buďto přidali, nebo se ušukali k smrti. Monika se mezitím přiblížila k vnějšímu obvodu prstence, srovnala rychlost s jeho rotací a pomalu se přibližovala k malé roztomilé kundičce, která se nám otevírala v ústrety. Po měkkém přistání se na obrazovce objevila příjemná mladá žena. Vypadala úchvatně. Dokonalá sexbomba, která viditelně pracuje celý život na tom, aby byla maximálně sexy. Postava jak ze snu, nádherné kozy, vyholená kundička, ze které viditelně vystupoval poštěváček, dlouhé rudé vlasy a samozřejmě úplně nahá. Přesněji řečeno oděná do několika černých kožených řemínků a několika stříbrných řetízků. To vše umístěno tak, aby nic nezakrývaly, ale naopak na to přitahovaly pozornost. „Vítám vás na stanici Svobodný sex, kterou pravděpodobně znáte spíše pod jménem Svobodná hvězda. Já jsem tento rok velitelkou stanice a mé jméno je Petra. Musím Vás poprosit, abyste před vstupem do stanice odložili své oblečení, protože oděv je u nás znamením nemoci a nemocní bývají v karanténě v jiné části stanice. Také před vaším vstupem musíme provést desinfekci a ověřit, že nepřinášíte žádné nebezpečné nemoci. Michal, ten muž tady po mé levici, na vás bude čekat a odvede vás do mé kanceláře. Když jsme vyšli z přechodové komory, čekal nás Michal ještě s jednou dívkou, řekli nám ahoj a pak Michal přistoupil k Monice, pohladil ji mezi nohama a zasunul svůj úd do její pochvy. Chtěl jsem se rozlobit, ale než jsem stačil něco říct, pohladila mě ta dívka po mém ocase, ten ji ihned ztvrdnul v ruce a ona se na něj napíchla svou žhavou kundičkou. Několika pohyby mě akorát rozdráždila a opustila mě. Všimnul jsem si, že i Michal s Monikou již skončil. Vykoktal jsem jen „co… co… ,“ když mě Michal přerušil. „Tohle je takový zdejší ekvivalent podání ruky na přivítanou, více už Vám řekne Petra“.
Petřina kancelář byla vyzdobena v duchu celé stanice, obrazy a sochami, které byly sice na vysoké umělecké úrovni, ale za jejichž obsah by se nemusel stydět leckterý pozemský sexshop. „Ještě jednou Vás vítám na naší stanici. Jak jste asi pochopili, na této stanici se všichni věnujeme sexu ve všech podobách, jaké si umíte představit a v mnoha dalších, které si vy vzhledem k pozemské puritánské minulosti představit ani neumíte. Začalo to asi před sto dvaceti roky, kdy jsme ze Země přijali technologii, která nám umožňuje mít dítě s kýmkoliv z této stanice, nebo i z pozemšťanů za několik posledních století, bez potřeby sexu. Tím se rozkoš stala jediným smyslem sexu. Většina lidí na této stanici se tedy začala sexu bezuzdně oddávat, ostatní postupně stanici opustili a během několika let jsme se rozhodli sex přijmout jako naše životní krédo, přičemž jsme zároveň přerušili styky se Zemí, aby nás svou puritánskostí neobtěžovali. Vzhledem k plnému nasazení strojů se nám podařilo omezit pracovní dobu jen na několik hodin měsíčně, takže se můžeme věnovat sexu prakticky nepřetržitě. V průběhu let jsme genetickou manipulací lépe vybavili naše těla. Průměrný obyvatel Stanice je v deseti letech už plně dospělý a schopen sexu a náš vnější vzhled se pak prakticky nemění po zhruba dalších osmdesát let. Pak najednou během několika týdnů prudce stárneme a v klidu bezbolestně umíráme. Kromě těchto vlastností se nám také podařilo dosáhnout mnohem vyšší citlivosti pohlavních orgánů při současném zvýšení jejich výdrže. U naší populace je celkem běžné, že se milujeme bez přestávky několik dní a orgasmus můžeme prožívat nepřetržitě řadu hodin. S takovýmto životním stylem souvisí několik našich zvykostí, které Vám mohou přijít zvláštní, ale bylo by dobré, abyste je dodržovali, ačkoliv jsou zdejší obyvatelé velmi milí, přátelští a tolerantní. První takový zvyk je to, jak jsem vám už říkala, že oděv je zde výrazem nemoci, nebo impotence, což je zde koneckonců považováno za tu nejhorší nemoc. S dalším zvykem vás už, jak jsem slyšela, seznámil Michal s Romanou a týká se nahrazení podání ruky mezi opačnými pohlavými poněkud vřelejším aktem. Podobným způsobem se zdraví osoba výše postavená, nebo které si vážíme a chceme jí vzdát hold tak, že vezmeme jeho, či její, pohlaví do úst a několik vteřin jemně sajeme a hladíme jazykem. Je zde nyní přibližně stopadesát obyvatel a pravděpodobně už měl každý muž styk s každou ženou a naopak. Občas se zde vyskytují i homosexuální styky, často praktikujeme sex ve velkých skupinách a řadu dalších aktivit, se kterými se jak věřím postupně seznámíte. Běžný postup navázání známosti je, že stačí kohokoliv kdekoliv oslovit a on s vámi začne většinou hned na místě dělat sex, případně se dříve či později přesunete do některé sekce speciálně pro sex vybavené. Pokud chcete prožít něco zajímavého, máme tady různé zajímavé možnosti. Je tu místnost pro virtuální sex s přímým napojením terminálu do mozku a s injektáží drog na posílení vjemu. Jsou zde bezvadně vybavené mučírny a nejrůznější místnosti využívající beztíže, vakua, speciálně vyvinutých technologií a podobně. Než to všechno vyzkoušíte uplyne několik let. Důležité ale je, abyste zapoměli na ten pozemský nešvar zvaný žárlivost a nechali vašeho partnera volně si užívat. Za ta léta sem již přiletělo mnoho návštěvníků a všichni si velmi rychle zvykli, a přestože samozřejmě kdokoliv může kdykoliv odejít, všichni zde zůstali. Naposledy sem před několika lety dokonce přiletěl nějaký policista s úředním posláním a přestože ze začátku vypadal spíše jako nesmělý nekňuba, je to teď jeden z nejvyhledávanějších „bejků“ na stanici. To by bylo asi vše, co jsem vám chtěla říct na úvod, ale budete-li chtít cokoliv dalšího, úředně, či soukromě, jsem vám kdykoliv k dispozici“.
Při slově „soukromě“ se na mě významně podívala a já jsem dle jejích předchozích slov neváhal a rychle využil příležitost. Popošel jsem k ní, pohladil její krásné kozy, přivinul jsem se k ní, ona mi ho chytla, trochu mi ho pohonila, zatímco já jsem sál její bradavky a pak řekla „počkej, něco ti ukážu“. Když jsme odcházeli z místnosti, koutkem oka jsem ještě zahlédl Moniku, jak jí Michal ze zadu šuká a ona při tom líže kundu Romaně ležící na stole. Petra mě vedla směrem k vnějšímu plášti, pak jsme vstoupili do asi patnáctimetrové koule, načež Petra zavelela „počítači, vypusť sondu 23″. V zápětí zmizeli stěny a my jsme vyletěli ven. Nejdřív jsem se vyděsil, že nás vypustila do vzduchoprázdna, ale hned jsem si uvědomil, že je to nesmysl, že vzduch se sykotem nikam neuniká, že nadále můžu normálně dýchat. Mé smysly ale byly nadále vyděšené z toho, že jsem najednou byl sám s Petrou, oba úplně nazí uprostřed vesmíru, jakoby ve vakuu, v naprostém stavu beztíže a stanice Svobodný sex zmizela z dohledu. Petra mě ale uklidnila, „neboj se, jsme v patnáctimetrové vzduchové bublině na samostatné oběžné dráze kolem slunce, která jen asi o tisíc kilometrů dále kopíruje dráhu stanice. Máme tady vzduch na několik hodin, než pro nás přiletí transportér, takže máme dost času dokončit to, co jsme začali v mé kanceláři“. Když jsem se trochu uklidnil, nemohl jsem odtrhnout oči od toho nádherného výhledu na hvězdy a vytrhl mě až Petřin hlas: „Věřím ti sice, že jsi něco takového ještě neviděl, ale nejsme tady abysme se dívali na hvězdičky. “ Koneckonců, už jsem se vzpamatoval a ocas mi stál jako svíce. Dal jsem se tedy do práce. Využil jsem veškeré dovednosti pro pohyb ve stavu beztíže, abych se blísknul, ale Petra měla evidentně větší zkušenosti se sexem ve stavu beztíže. Přestože jsem se šukáním ve stavu beztíže už nějaké zkušenosti měl, Petra mi předváděla stále nové a nové polohy a pohyby vycházející z ohromných možností sexu bez omezení vlastní vahou a potřebou nějaké podložky. Chvílemi jsme se jen tak volně vznášeli uprostřed vesmíru a masírovali se jemnými pohyby, jindy jsme na sebe prudce nalítávalí a divoce šukali ze všech stran, do všech otvorů a všemi končetinami. Těch šest hodin v „bublině“, než pro nás přiletěl transportér, mi připadalo jako vteřina. Přesto jsem stihl prožít několik orgasmů.
Po cestě zpět jsem se opět vzrušil, protože jak nás úplně nahé, přivinuté k sobě, za sebou táhl volným vesmírem kosmický transportér, měl jsem tak silný pocit nahoty, jako nikdy předtím. Než jsem se ale dostal k činu, byli jsme na stanici. Chtěl jsem, abysme s Petrou hned letěli znovu, ale ona mi jen řekla „počkej, nepospíchej, je tu spousta jiných děvčat, které budou chtít vyzkoušet nový přírůstek a taky spousta technických vymožeností, které ti pomůžou dosáhnout zajímavých sexuálních zážitků. A jestli opravdu tak moc pospícháš, tak jsou tady po chodbách rozmístěné automaty, které ti to rychle ale krásně udělají. Stačí, když ho strčíš do správné díry a zmáčkneš správné tlačítko. Nejbližší je tady za rohem. “ Na to odešla.
Chvíli jsem tam postával, pak jsem si šel prohlédnout ten automat, zkoumal jsem jaké se dají navolit programy umělé vagíny a jaké se dají k tomu pouštět videa. Představoval jsem si řady kajut v několika patrech, jak to na těchto stanicích bývá, pouze vyzdobených sexuálními symboly, občas se na chodbě povalující souložící pár atd. Tohle mi ale vyrazilo dech. Celý vnitřek stanice byl vybourán, čímž vznikl ohromný prostor na všechny stanice se zakulacující. Co ale bylo nejdůležitější, na zemi zde rostla tráva, byly zde stromy plné ovoce a mezitím se procházeli nazí krásní lidé. Nade mnou byla vytvořena iluze blankytně modré oblohy a mírné zakulacení stanice, dovedně zakrývané stromy a nerovnostmi terénu, působilo spíše dojmem, že se nacházím v malebném údolí. Jako nejvýstižnější popis toho, jak to vypadalo mě napadá jediné slovo. „Ráj“
Našel jsem si tedy volnou chýši a ulehnul na pohodlné lůžko. Než jsem usnul, sepsal jsem ještě tuto zprávu pro velitelství. Závěr zprávy: Na stanici nedochází k žádnému omezování práv a svobod občanů Meziplanetární federace, vše je naprosto v souladu s kosmickým právem. Vzhledem k uvedeným skutečnostem o tomto místě však doporučuji utajit jeho povahu, umístění a samotnou existenci před veřejností. Zveřejnění těchto skutečností by mohlo vést k nepředvídatelným reakcím na straně příznivců sexu i puritánů.


Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad
Facebook MySpace Google Twitter Topčlánky.cz Linkuj.cz Jagg.cz Vybrali.sme.sk Del.icio.us

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Luděk z IP 88.146.180.*** | 19.1.2011 20:13
Toto mě hodně zaujalo, velmi zajímavé. Potěšilo by mě kdybych tu našel něco podobného .... :)))


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel devět a sedm