Zaujal vás článek „3 mužské záhady? Odhalte je!"? Nebyly jste samy! Do redakce nám dokonce přišly rozhořčené reakce naparujících se chlapů. Jak vidí bezchybní muži sami sebe? Takhle!
Datum publikace článku
Úvodem musím předznamenat, že na web s názvem prozeny.cz bych z principu nikdy nevlezl. Číst si o tom, jak 90 % frustrovaných zástupkyň kdysi něžného pohlaví diskutuje s 10 % těch posledních zbývajících rozumných žen a utlouká je argumenty typu „ty vůbec nevíš, o čem je život“, popřípadě „já jsem v televizi slyšela, že je to jinak“, je přinejlepším absolutní ztrátou času. V horším případě se začnete zabývat myšlenkou na sepsání eseje „Proč jsem se v mládí nestal homosexuálem“.
Nicméně jsem byl oklamán odkazem na hlavní stránce Seznamu a z prosté neostražitosti jsem na něj klikl. Revoluční myšlenka objevující se hned v prvním odstavci předmětného článku, že „mezi největší záhady patří i člověk, kterého máte doma“, mne utvrdila v tom, že mi stojí za to článek přece jen přelouskat a zjistit, zda v něm neobjevím ještě další univerzální moudra na úrovni filozofických úvah Immanuela Kanta. A článek v tomto ohledu, bohužel, nezklamal...
Racionální žena? Neexistuje!
Nechme ale kritiku stranou a pojďme zkusit být konstruktivní. Položme si otázku, co je důvodem rozpadu tolika vztahů a odchodů mužů za jinými ženami. Přes všechny zástupné důvody, které si opuštěné ženy v podstatě neprodleně vytvoří („odešel za mladší“, „ je to děvkař“, případně moje oblíbená „vlastně jsem šťastná, že odešel – teď konečně rozkvetu“), je odpověď na výše položenou otázku velice jednoduchá a prostá. Je to nedostatek ženské racionality.
Ženy totiž v 99 % případů mají své uvažování položeno do emocionální roviny – rozbrečí se u filmů, ačkoliv vědí, že to je jen fikce podle předem napsaného scénáře. Emocionální uvažování je nesmírně krásné a muži je u žen obdivují – bohužel má tento systém i jeden negativní důsledek, a to skutečnost, že toto uvažování vede vždy k nesprávným závěrům.
Muž vlastně žádné záhady nemá...
V partnerských vztazích se tento způsob ženského smýšlení projevuje totálním konfliktem mezi cílem, kterého chce žena dosáhnout, a prostředky, kterými se o dosažení tohoto cíle snaží.
Pojďme si to vysvětlit na příkladu:
Cíl: aby partner nebyl nevěrný
Prostředky, kterými chce žena tohoto cíle dosáhnout: opakované žárlivé scény
Výsledek, kterého žena těmito prostředky dosáhne: nevěra partnera
Muž = funkční celek...
Milé dámy si totiž vůbec neuvědomují, že muž je naopak funkční celek, který pracuje na bázi zcela jednoduchých pragmatických rozhodnutí. Pokud jde tedy z práce a má si vybrat mezi semetrikou, která mu bude doma vyčítat, že jde nějak pozdě a že byl stejně určitě za nějakou děvkou, a jinou ženou, která jej přivítá slovy „chudáčku můj, ty jsi dnes ale musel tvrdě pracovat – pojď, já ti udělám dobrou večeři a namasíruju ti záda“, pak muž zcela logicky volí variantu č. 2 a s myšlenkou „když už na mě stará pořád řve, tak aspoň ať má proč“ v klidu odchází za svou milenkou.
Přitom pokud by žena zcela pragmaticky napsala svému partnerovi SMS ve stylu „miláčku, budeš se dnes snažit přijít domů o něco dřív? Mám pro tebe nachystané překvapení“, tak by svého cíle dosáhla mnohem spíše. Jinak řečeno – ještě žádná hysterická scéna žádného muže od nevěry neodradila – naproti tomu pár lákavých slovíček už mnoha mužům změnilo jejich záletnické plány.
To samé platí například při odhalení nevěry – pokud vám nevěra, milé dámy, vadí natolik, že je pro vás důvodem k rozchodu, pak nic neřešte, s partnerem se rozejděte a vyražte do světa najít jiného. Bude sice také nevěrný, ale vy to alespoň ze začátku nebudete tušit a budete si říkat, že „tenhle je úplně jiný, než ten můj bývalý“. Až zjistíte, že jste měly úplnou pravdu, protože ten nový je ještě daleko horší než ten bývalý, bude už bohužel pozdě. Na výčitky totiž muž v podvědomí reaguje asi takto – „no tak se vyřvi, já to přežiju, akorát si příště musím dát většího majzla“. Naopak na smutek či slzy v očích své ženy reaguje většina mužů ve stylu „to jsem ale pitomec, ani mi to š… za to nestálo“ a příště si své choutky na jinou dvakrát rozmyslí.
Sečteno a podtrženo, muž žádné záhady nemá – jedinou záhadou zůstává, proč ženy neudrží svoje emoce na uzdě a nedokáží zvolit pragmatický postup pro dosažení svého cíle.
Poznámka pod čarou
Pokud si myslíte „co to tady to šovinistický prase plácá? Kdyby mi můj starej zahnul, tak ho prostě vyženu z baráku“, pak tento článek skutečně není pro vás. V tu chvíli prosím klikněte na rubriku „Poradna“, kterou s vysokou pravděpodobností dříve či později využijete.
Přeji vám krásný den, dámy, a těším se na vaše milé komentáře. 
Autor článku
Co vy na to, milé dámy? Mužské záhady neexistují, protože si vlasně za všechno můžeme my samy a chlap je jen loutkou, která reaguje na naše zoufalé emoční výlevy?! A opět ta chlapská pohádka – za nevěru můžou ženy! Není náhodou čtvrtou mužskou záhadou „Proč mají na všechno výmluvu?" Nebo má snad autor pravdu? Zapojte se do diskuse pod článkem a řekněte svůj názor!
2024 ©