Zimní sexuální perverze
Sex na sněhu nemusí být vůbec nudný, když využijete vše, co zima přináší lyže, hůlky, rampouchy… Možná že by stálo zato podívat se prakticky na zoubek chňapce na držátku hůlky… A lyže postavené našikmo vázáním dolů nepřipomíná vám to pranýř? Konečně se snad dočkám! Konečně nastane ta pravá zima, zima se spoustou sněhu, ledem, závějemi a rampouchy! A na mne čeká sladký týden na horské chalupě s někým, s kým se jistě nebudu nudit.
Protože on je ten správný muž s tou správnou dávkou fantazie. Jestli nechybí fantazie ani vám, pak už vám došlo, že taková horská scenérie a vše co k ní patří, skýtá nepřeberné možnosti v sexuálních hrátkách. Vzpomínám si na loňský rok. Nijak zvlášť jsem po zimě a sněhu nikdy netoužila, a tak jsem se ledové dovolené bránila. Ten, který mne na ni pozval, se šibalsky usmál a řekl: „Být tebou, tak jedu. Mám pro tebe připravených pár překvapení.“ Do té doby se projevoval poměrně umírněně, i když sem tam se v něm probudila touha po tom mě naplácat na holou nebo svázat ruce páskem od županu. Takže jsem se ušklíbla v duchu jsem si říkala: Tvůj repertoár, můj milý už znám a nečekajíc žádné zázraky, zakoupila jsem obleček na lyže, rukavice a kulicha a jela. První překvapení na mne čekalo, už když přijel. Jeho lyžařské vybavení bylo všech myslitelných špičkových světových značek a jeho cena nebyla daleko ceně ojetého auta. Řekla jsem si, že na mě chce udělat dojem a zachovala klid. Navíc jsem usoudila, že se bude nejspíš prohánět a předvádět celé dny na sjezdovce a já lyže nemajíc ho budu obdivovat nebo se budu ztrapňovat na vypůjčených prkýnkách. Celá situace se mi přestávala líbit, ale nebylo zbytí, už se nedalo couvnout. Vyrazili jsme. Poprvé jsme spolu jeli autem dál než za humna a topení topilo jak zběsilé. Říkám: „Je mi vedro,“ a on s kamennou tváří odvětí: „Tak si odlož.“ Koukla jsem se na svoje tlusté oteplené kalhoty a on zachytil můj pohled. „Sundej si je,“ řekl tak autoritativním tónem, že jsem poslechla a seděla vedle něho v kalhotkách. A roláku. Zařadil ležérně pětku a dal mi pravou ruku mezi nohy. Bylo to příjemné. Ááááách, moc příjemné! Blížili jsme se k horám, k místům, kde se začalo objevovat víc a víc sněhu. Najednou, zničehonic zajel mezi stromy na lesní cestu a po pár desítkách metrů zastavil.
Koukala jsem na něho a špičkou nohy hledala odkopnuté boty. Než jsem se ovšem stačila vzpamatovat, už byl na mojí straně auta. Otevřel dveře, chytil mě pod rameny a vytáhl ven. Bosýma nohama mě postavil přímo do sněhu. Začala jsem vřískat. Bleskově mě otočil, opřel o auto a… úplně fantasticky mi to udělal! A takové bosé nohy ve sněhu masochistická lahůdka! Přešlapovala jsem, skákala, snažila se mu vymanit a o to to bylo lepší! Pak mě šoupl zpátky do vozu a s konstatováním: „To byla jen malá ukázka,“ vyrazil vstříc dnům příštím. Klepala jsem se zimou i takovým trochu zděšením, ale už jsem se těšila o poznání víc. Hlavou mi probíhaly lehce šílené představy: jak po mně, ležící ve sněhu, dupe svými lyžemi značky Fischer, jak do mě píchá bodci svých tyček, jak mě škrtí těmi chňapátky na druhé straně hůlek… Ale nešlo couvnout.
A upřímně řečeno dočkala jsem se mnohého z toho, co mi běhalo hlavou a ještě spousty lahůdek navrch. Hned první večer akce v sousední chatě. Čtyři naháči, my a ještě jeden pár v miniaturní sauně, která byla vždy korunována řáděním pod hvězdami. Rozpařená nahá těla válící se po sobě a hlavně v takovém šoku, že mi bylo jedno, jestli hledám kousek tepla u Petra nebo u Pavla obrazně řečeno. Což se našemu novému kamarádovi líbilo a mému příteli také tehdy přišlo ke slovu píchání bodcem od tyčky do prdelky. Ječela jsem jak Viktorka a běžela bosa kolem chalupy, můj pronásledovatel za mnou. Podotýkám, že jsem byla nahá. Vběhla jsem dovnitř, ale stihla popadnout tak akorát župan, než mě ten sadista znovu vyhnal na sníh. Otočil hůlku o devadesát stupňů a dostala jsem na zadek. Otočil ji o dalších devadesát, srazil mě na zem a chystal se provést exekuci i se zmíněnou chňapkou na konci! Zařvala jsem a utekla. Krčíc se v koutečku, přemýšlela jsem, zda by to přece jen s tou chňapkou šlo nebo ne… Další dny přinášely nová a nová překvapení. Po útrapách na sjezdovce, kterou on bravurně sjížděl po nohou a já po zadku, přicházel naštěstí brzo soumrak. A s ním i nové fantastické sexuální hry. Takový rampouch vřele doporučuji! Cítit, jak klouže ledově dovnitř a ven a pomalu se rozpouští… Navíc, když pak nastoupí ten, který tam patří, to ledové království ho obejme do své náruče tak, až se zalyká… Jindy mne vylákal na procházku do lesa. Přivázal ke stromu, rozepnul mi bundu, sundal svetr i košili, přes oči mi dal čelenku a všechna moje tajná místečka dráždil ledem a sněhem. Vřeštěla jsem a to se mu líbilo. Ale mně a mým bradavkám se to líbilo taky. A tak strašně jsem ho chtěla! „Jedině, když si lehneš nahá do sněhu,“ nařídil a musím se přiznat nedokázala jsem to. Stejně mi to nebylo nic platné. Druhého dne ráno mě vynesl v noční košili ven a v tom ledovém sněhu mě jaksepatří vyválel. Než si lehl na mne a… Takže uběhl rok a je tu opět pozvání na hory.
Neváhala jsem ani minutu, jenom přemýšlím o tom, co nového vymyslel a co mi může provést a jak mi to může udělat, aby to bylo nové. Možná že by stálo zato podívat se prakticky na zoubek té chňapce na držátku hůlky… A lyže, postavené našikmo vázáním dolů nepřipomíná vám to pranýř? Každopádně si myslím, že mě čeká ještě mnoho nového! Ale ráda bych také trochu potrápila jeho. Jenomže to bude asi problém. Když mu ten jeho panáček prochladne, nevydoluji z něj nic. A když omrzne, tak bude úplně nepoužitelný. Takže se mi zdá, že naše hrátky budou opět jednostranné. Co nadělám. Ale s tím pranýřem a navíc ve sněhu mu to musím nějak nenápadně říct. Co kdyby ho to nenapadlo?
2024 ©